David Plný během půlroku zachránil už čtyři životy: Člověk přejde na automat v hlavě a dělá, co umí

Kolikrát jste už jako policista pomáhal zachraňovat lidský život? Dá se to vůbec spočítat?
To se spočítat určitě nedá. Těch oznámení je během měsíců, co sloužíme, dost. Ať to jsou banální nebo i závažnější věci, tak protože jako policejní hlídka sloužíme často venku v terénu, tak jsme díky operačním důstojníkům na těch místech často první a musíme jednat. Takže těch zákroků je nespočet.

My to máme v rodině. Táta slouží třicátý rok, takže jsem v tom vyrostl a na člověka to má vliv. Následoval jsem tátovy stopy.
David Plný, policista a reprezentant v atletice

Vy tedy sloužíte v prvosledové hlídce?
Přesně tak. Jsme zařazeni v prvosledové hlídce, kterých je v rámci územních odborů, což jsou bývalé okresy, několik. Jsme primárně venku v terénu, abychom na oznámení mohli reagovat velmi rychle a byli na místě vždy včas. Naším primárním úkolem je jezdit na oznámení tísňové linky policie, nebo i třeba hasičů, když si vyžádají naši spolupráci. Stejně tak i záchranky. Naším cílem je tam být včas a řešit situaci, která tam na nás zrovna čeká.

Čtěte také

Můj Rush, postrach drogových dealerů, je takový postelový pes, směje se policejní psovodka Tomášková

Stává se často, že tam jsou například zranění lidé?
Záleží, k jakému případu směřujete. Když víte, že jedete na dopravní nehodu, tak tam nejspíš očekáváte nějakou zraněnou osobu. Pak jsou to často například osoby, které někde leží na ulici, nebo i v bytě, jsou třeba jen opilí a spí, ale v tu chvíli my to nevíme a musíme postupovat tak, že ten člověk může být v bezvědomí. Takže ten stav zjistíme až přímo na místě.

Předpokládám, že policisté prochází zdravotními výcviky a kurzy.
Když někdo nastoupí k policii, tak celý rok probíhá jen výcvik, ať už základní zdravovědy i první pomoci. A klasický taktický výcvik máme v rámci výkonu služby během roku pravidelně. Já jsem třeba dělal zdravotní kurz ještě před nástupem k policii, protože se na mě tyto události trošku lepily. Tak abych byl připraven a dokázal si v takových situacích poradit.

Důležité je ve složité situaci zatelefonovat. Operátor už vás navede, co dělat. Rozpohybujete záchranné složky a pomoc už je na cestě.
David Plný, policista a reprezentant v atletice

Co vás vůbec přivedlo k práci u policie?
My to máme v rodině. Táta slouží třicátý rok, takže jsem v tom tak nějak vyrostl a na člověka to má vliv. Takže jsem následoval tátovy stopy. Zkoušel jsem i jiné zaměstnání před nástupem, ale policie mě pak zlákala a teď jsem spokojený.

Čtěte také

Co je pro příslušníka zásahové jednotky důležitější? Fyzička, nebo psychická odolnost?

Jako prvosledová hlídka jdete ovšem často do velkého rizika či nebezpečí? Uvědomujete si to?
Musíte si zkrátka situaci vyhodnotit, pracovat ve dvojici nebo trojici v rámci hlídky a spolehnout se na sebe. Často máme nějaké oznámení přes tísňovou linku, ale člověk to nemůže brát jako stoprocentní dogma. Pořád tam může být několik proměnných, nevíte, kolik tam může být přesně osob. Nejdříve musíte zjistit situaci, protože abych já mohl případně někoho zachránit nebo někomu pomoci, tak musím být sám v bezpečí. Pokud mi hrozí nějaké riziko, tak je složité někomu pomáhat. Stále musíme na místě řešit celou situaci a bezpečí.

A dostal jste se někdy už do nějaké hodně nebezpečné situace?
Nějaké situace už byly. Šli jste třeba pro osobu, která ohrožovala ostatní nožem. Takové situace sem tam přijdou, že někdo ozbrojený na nás čeká a musíme to řešit. Ale často v takové situaci člověk přejde jakoby do automatu v hlavě a řeší to, jak je naučený z výcviků. Až zpětně mu dojde, co se mohlo stát nebo co se dělo.

Baví mne ta různorodost. Každá služba je jiná, není tam žádný stereotyp. Když ráno jdete do práce, tak nevíte, co vás čeká.
David Plný, policista a reprezentant v atletice

Vy jste přišel dnes v plné polní, to je klasická výstroj policisty prvosledové hlídky?
To, co mám na sobě, nosíme běžně do výkonu s tím, že ještě třeba pak navíc máme na opasku taser. Ten dnes s sebou nemám, protože jej mají kolegové, kteří právě slouží prvosled.

Čtěte také

Policejní kynolog si bere práci domů. Výcvik a péče o čtyřnohého parťáka pokračuje neustále

Prý máte za poslední půlrok na svém kontě spolu se svými kolegy už čtyři zachráněné životy?
Asi tak. Vzpomínám si na dopravní nehodu, tam byli dva zranění lidé, jedna osoba byla zaklíněna ve vozidle, druhá osoba byla mimo vozidlo. Jedna byla těžce zraněná, druhá s námi komunikovala. Byli jsme na místě první, hned po nás přijížděl lékař, takže se musela poskytovat první pomoc. Vyhodnocovali jsme, která z těch osob je zraněná víc. Pak přiletěl vrtulník a lidé se ve spolupráci všech složek IZS transportovali do hradecké fakultní nemocnice. Další osoba byl starší pán, který ležel v bezvědomí v bytě, kde ho našel soused. Tam jsme byli na místě také první, okamžitě jsme zahájili resuscitaci a pána se podařilo zachránit za asistence záchranné služby. Pak jsme byli u tepenného krvácení z holeně u jednoho klučiny. To jsou za poslední dobu ty nejvážnější případy.

Já jsem se v životě zatím k ničemu takovému víceméně nedostal. Tak vlastně ani nevím, jak bych v tu chvíli zareagoval.
Důležité je prostě zatelefonovat. Ať už na tísňovou linku, nebo mít v telefonu aplikaci Záchranka. Tam už vás operátor navede, co případně dělat, když to člověk neví. Ten telefonát je asi to hlavní a nejdůležitější. Protože to rozpohybuje záchranné složky a pomoc už je na cestě. Myslím si, že nejhorší je na zraněnou osobu nebo na někoho ležícího nereagovat, neřešit to, protože pak záchrana nepřijede.

Čtěte také

Jan Lomnický: Policejní vyjednavač nemůže postupovat jak podle kuchařky. Kolegové mi říkají kazatel

Pojďme ještě ke sportu. Vy jste atlet a běháte.
Je to tak, běhám dlouhé tratě, ať už na dráze, na silnici nebo v terénu. Odmalička se věnuji sportu. Dělal jsem cyklistiku, běžecké lyžování, ale u atletiky jsem vydržel nejdéle. Jde to i zkombinovat s mou prací, není to zase tak časově náročné jako třeba cyklistika. Policii jsem reprezentoval na mistrovství Evropy a běhám i závody v rámci mistrovství republiky, které pořádá Atletický svaz. Ať už to je půlmaraton, desítka či kros. Mám několik umístění v top 10, mám umístění i do pátého místa.

Pomáhá vám vaše sportovní duše i při práci?
Určitě, nějaká ta disciplína nebo něco takového jistě pomáhá. I samotná fyzická připravenost. Člověk často přijede na místo, musí třeba vyběhnout několik pater v paneláku, tam otevřít byt a teprve začíná samotná záchrana. Takže některý zákroky jsou i poměrně fyzicky náročné a sport vám v tom samozřejmě pomůže.

U policie jste tři roky, co vás na té práci nejvíc baví? Je to srdeční záležitost?
Na mé práci mě baví asi hlavně její různorodost. Každá služba je jiná, není tam žádný stereotyp. Když ráno jdete do práce, tak nevíte, co vás čeká. Jaké oznámení, kam pojedete, co budete řešit. A to mě baví nejvíc. A také ten kolektiv. Prostě mám za sebou partu kluků, na které se můžu absolutně spolehnout. S nimi spolupracovat je vážně paráda.

Jakub Schmidt a David Plný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Říká David Plný, policista z Náchoda, který během několika posledních měsíců zachránil ve službě se svými kolegy opravdu hodně lidských životů. A já mu za to děkuji.