Co je chytrý les? Na první pohled vypadá úplně běžně, vědci v něm ale mají desítky senzorů a čidel

11. květen 2022 08:43

Co nejlépe a nejrychleji reagovat na změny klimatu pomáhají lesníkům i moderní technologie. Například vědci z Mendelovy univerzity v Brně mají po celé zemi desítky výzkumných ploch - některé i u Hradce Králové - a na nich spousty senzorů. Díky nim mají dokonalý přehled třeba o tom, jak stromy využívají vodu. Do jednoho takzvaného chytrého lesa se vydal reportér Ondřej Vaňura.

„Měří se tu především vodní bilance, protože jsme tady na píscích v oblasti, která je stresovaná suchem,“ ukazuje Radek Pokorný, vedoucí Ústavu zakládání a pěstění lesů na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity.

Nacházíme se východně od Hradce Králové na okraji městských lesů. Kolem nás jsou vysoké borovice. „Spolupracujeme s výzkumnou stanicí Opočno. Měří se tu podkorunové srážky i na volné ploše, teplota i vlhkost vzduchu. Je tu čidlo, které měří, kolik podkorunových srážek naprší. Vše je automatické, meteostanice je také automatická.“

„Smart Forestry“

Čtěte také

Radek Pokorný drží v jedné ruce kufřík a v druhé krabici. „Měříme konkrétně transpiraci, což je výdej vody listy v plynné formě. Strom nasakuje vodu z půdy přes kořeny, vede ji kmenem nahoru k listům a tam ji vydává už v podobě vodní páry. A k čemu je to dobré? Potřebujeme vědět, kolik stromy, které jsme tu uvolnili, spotřebují vody a o kolik přirostou. Musíme být opatrní a vybírat stromy, které mají koeficient využití vody poměrně vysoký v návaznosti na změnu klimatu.“

„Krabička“, která vše měří, je tu od jara do podzimu. „Říká se tomu Smart Forestry,“ dodává Radek Pokorný z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy Univerzity.

O pár set metrů dál jsou tady v královéhradeckých městských lesích i jeho studenti. Jedním z nich je doktorand Jiří Kadlec. „Na této ploše provádíme inventarizaci přirozené obnovy borovice lesní,“ popisuje. „Je to určitě krok dopředu.“

Staré postupy přestávají platit

Právě kroky dopředu budou potřeba. Jak totiž vysvětluje zástupce ředitele královéhradeckých městských lesů Radek Jůza, zkušenosti, které si lesníci dřív předávali z generace na generaci, dnes kvůli změnám klimatu přestávají platit a přizpůsobení na nové podmínky musí být rychlé.

Čtěte také

„Bohužel pro nás pro lesníky probíhá klimatická změna, a to poměrně dynamicky. Máme problémy s vodou, s oteplováním a porosty nám prosychají a churaví. Potřebujeme mít nějaká vědecká data, o která se můžeme opřít.“

Chytrý les tedy šetří čas i peníze. „Vlastně jde o to vědět, jak mají být porosty husté a v případě obnovy porostů i to, jestli se má půda připravit k přirozené obnově, k opadu semen, nebo to stačí ponechat jenom tak.“

Díky velkému množství dat mají vědci mají povědomí o tom, jak budou české lesy vypadat v roce 2100.

autoři: Ondřej Vaňura , baj
Spustit audio

Související