Původní linka Semenářského závodu Lesů ČR zpracovala půl tuny žaludů za směnu, teď desetkrát víc

Čtěte také

Rostoucí potřeba zalesňování tlačí lesníky k větší produkci semen a sazenic. I desítek miliónů ročně

Poptávka po semenech listnatých a jehličnatých stromů roste a Semenářský závod musí proto pořizovat nové a nové technologie.

Stojíme u jedné z posledních novinek v Semenářském závodě v Týništi - stroje na optické třídění semen. Dovnitř míří tisíce bukvic, která po pár sekundách dole padají pečlivě roztříděná na naklíčená a nenaklíčená.

„Jsou tam kamery ve viditelném i infračerveném spektru, které pořizují tisíce snímků za vteřinu a systém je to schopen během pádu bukvice při skluzu vyhodnotit. Jsou tam vzduchové trysky, které semínko vyfouknou tam, kam potřebujeme," vysvětluje ředitel semenářského závodu v Týništi Miloš Pařízek.

Čtěte také

V lese sklízíme odkaz předků a pěstujeme stromy pro naše potomky. Neluštíme křížovky, ale šišky

A dodává, že třeba i produktivita takového stroje umožňuje posouvat čísla až do současných rekordních podob.
„U tohoto stroje je to 150 kilogramů semen za hodinu. Když se to dělá ručně, tak zručné dámy zvládají 6 kilogramů za směnu."

Letos Lesy České republiky vysadí 90 miliónů sazenic a zalesní 22 tisíc hektarů, to by bez nejmodernější techniky nešlo. Dvě třetiny z toho jsou semena listnáčů, především dubů, buků, ale i habrů, lip nebo javorů.

Podle mistra luštírny - tedy jedné z částí semenářského závodu - Leonarda Horkého se znovu zvedá i zájem o smrková semena.
„Vždy říkám, že nemůžeme zanevřít na smrk. Už to vidím, že v současné době opět poptávka stoupá a smrk se bude sbírat dál."

Čtěte také

Semenný sad se od lesa liší vzrůstem stromů i kvalitou semen. V zimě se sklízí šišky jehličnanů

Lesní porosty se podle generálního ředitele Lesů České republiky Josefa Vojáčka zatím nikdy neobnovovaly takovým tempem jako teď. Ale po četných kalamitách, ať už kůrovcových nebo povětrnostních, je potřeba všechno výrazně zrychlit. A tak lesníci nakupují i další nové technologie, třeba boxy na takzvanou termoterapii žaludů.

Původní linka zpracovala půl tuny žaludů za směnu, teď je to desetkrát tolik. Jediné místo, kde se zastavil čas, je genobanka zmražených semen některých jehličnanů.

„Máme tady uložené cenné osivo některých populací lesních dřevin. Není to provozní zásoba, jde o cennou zásobu. Nejstarší oddíly, které tam máme uložany, dosahují až 30 let. Semena si i po tuto dobu drží životnost a klíčivost. Takže v případě potřeby, pokud by došlo nějakou katastrofickou záležitostí k zániku některé populace nebo cenného typu dřeviny, tak jsme schopni z tého zásoby tuto populaci obnovit," popisuje Miloš Pařízek, ředitel závodu, který letos slaví už padesáté výročí své existence.