Český hydrometeorologický ústav měří na 320 místech republiky vydatnost pramenů potoků a řek
Už 60 let se v Česku měří vydatnost pramenů potoků a řek. Někde údaje zaznamenávají automatizované stanice, kromě toho ale hydrologům pomáhá i téměř 300 pozorovatelů-dobrovolníků. Ti vyráží pravidelně do terénu, s jedním z nich jsme se vypravili na Náchodsko.
Čtěte také
„Tady je přímo prameniště pramene, který se jmenuje Nad Trkačem," říká Eva Hůlková, která zná dokonale tohle místo v lese, asi půl kilometru od zříceniny hradu Rýzmburk na Náchodsku.
Měření vydatnosti pramene potoka tady pro Český hydrometeorologický ústav provádí každý týden už osmým rokem.
„Vyvěrá přímo ze stráně a pak je voda svedena do měřící stanice."
Měřící stanice je hodně nadnesený výraz, alespoň tedy na první pohled. Jde o krátké betonové koryto přepažené ocelovými zábranami ve tvaru písmene U.
U sebe má Eva Hůlková zápisník s tužkou, teploměr, stopky a jednadvacetilitrovou plechovou vanu.
„První, co tady dělám, že zapnu digitální teploměr a ponořím ho do vody."
Čtěte také
Hned potom připraví stopky a plechovou vanu pokládá do vody, k první ze dvou výpustí.
„Takže to tam takto dám a v okamžiku, kdy tam nádobu přirazím, tak zmáčknu stopky. Dnes to trvalo 15,41 sekundy než se nádoba naplnila vodou."
Měření opakuje třikrát na každé straně, výsledky zapisuje do notýsku.
„Zapisuji datum, teplotu vody i vzduchu a potom hodnoty, které naměřím. A současně také jaké bylo ten den počasí."
Čtěte také
Zatímco voda má v průběhu celého roku teplotu prakticky stabilní, mezi 8 až 10 stupni, vydatnost pramene výrazně kolísá.
„Nejhorší měření vzhledem k množství vody bylo v roce 2017, kdy se ta nádoba naplnila zhruba za 33 vteřin. To byl nejslabší průtok. Ale hned o rok později, v roce 2018, to bylo asi za 10 vteřin."
K prameni potoka Nad Trkačem bude Eva Hůlková chodit ještě necelý půlrok, následně se tady objeví měřící stanice a data se na Český hydrometeorologický ústav začnou posílat automaticky.
Související
-
I v době automatizace jsou amatérští meteorologové nepostradatelní. Jde o náš vztah k přírodě
Do studia jsme pozvali hned dva hosty, kteří svůj život, ať už amatérsky nebo profesionálně, spojili s meteorologií. Jsou tu s námi Stanislava Kliegrová a Josef Novák.
-
Začátky předpovědi počasí v Hradci souvisí se vznikem letiště a zabezpečením leteckého provozu
Letos je to přesně 100 let, co se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Státní ústav meteorologický vznikl k 1. lednu roku 1920 v Praze.
-
Aplikace Českého hydrometeorologického ústavu má výstražný systém. Pípne a víte, že se něco blíží
Každý den se meteorologů ptáme na počasí. Ale dnes se budeme zajímat také o dlouhodobější předpověď. Jaké bylo léto, co přinesly prázdniny, jestli sucho polevilo.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
