Česká mobilní aplikace by mohla pomoci předpovídat náhlé ataky i skrytý rozvoj roztroušené sklerózy

Aplikace pro mobilní telefony by mohla pomoci předpovídat náhlé ataky i skrytý rozvoj roztroušené sklerózy. Vyvíjejí ji vědci z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT). Rozvoj chronického zánětlivého onemocnění chtějí vědci odhalit pomocí monitorování hovorů z chytrých telefonů. Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, kterým v Česku trpí zhruba 27.000 osob. Typickým příznakem tohoto chronického zánětlivého onemocnění centrálního nervového systému je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu. 

Čtěte také

Snaha o přežití druhu. Vědci dávají embrya vyhynulých nosorožců severních bílých do náhradních matek

Češi a Korejci budou spolupracovat na získávání důležitých látek z rostlin pomocí umělé inteligence (AI). Projekt má za cíl také propojit pěstování rostlin v takzvaných chytrých farmách s využíváním přirozených mikroorganismů, které žijí s rostlinami v symbióze. Zástupci korejského Ústavu pro výzkum přírodních látek KIST-INP a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) podepsaly memorandum o spolupráci. Projekt začne v následujícím roce.

Vědci objevili v Argentině nový druh dinosaura, který byl pojmenován Joaquinraptor casali a patří do skupiny megaraptorů. Nově objevený dinosaurus pravděpodobně dosahoval délky až sedmi metrů a hmotnosti přes jednu tunu. Na webu časopisu National Geographic byla představena rekonstrukce toho, jak mohl dinosaurus podle nalezených kostí vypadat. V nové studii vědci uvedli, že objevili část lebky, kosti horních a dolních končetin a části ocasu v Patagonii. 

Čtěte také

Dodávat energii vesmírným lodím i základnám na Marsu by mohl jaderný mikroreaktor od českých vědců

Plzeňští vědci se snaží vypěstovát umělá lidská játra. K výrobě využívají játra prasat, ze kterých odstraňují zvířecí buňky. Do takto vyprázdněného skeletu pak zkoušejí nasadit buňky lidské. V budoucnu by to mohlo pomoct pacientům, u kterých je nutná transplantace, a to bez nutnosti hledat lidského dárce. Tyto experimenty, ať už malého nebo většího rozsahu, posouvají hranice toho, co je v laboratorní přípravě orgánů možné. Přinášejí naději pacientům, pro které by čekání na lidského dárce mohlo být osudové.

Archeologové při záchranném výzkumu v trase budoucí dálnice D11 u Trutnova našli hromadný hrob vojáků z prusko-rakouské bitvy u Žďáru roku 1745. Podle expertů jde o vzácný nález, první svého druhu z té doby v Česku. V trase jsou i četné nálezy z pozdější bitvy v roce 1866. V bitvě, která byla součástí takzvané druhé slezské války o rakouské dědictví, činily ztráty na obou stranách téměř 10 tisíc mužů.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!