Vědci testují nový systém jak překonat četnou lékovou rezistenci nádorových buněk na chemoterapii
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Vědci testují nový systém jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii. Běžně používané protinádorové léčivo, které se dostane přesně do místa nádoru a úspěšně zdolá způsob, jímž se rakovinné buňky terapii brání. To je podstata nového systému, který představil tým Mikrobiologického ústavu AV ČR a Ústavu makromolekulární chemie AV ČR ve spolupráci s lékaři z Fakultní nemocnice v Motole. Vědci a vědkyně koncept úspěšně otestovali na buňkách i zvířecích modelech. Má proto potenciál stát se součástí moderní onkologické léčby. Chemoterapie je spolu s chirurgickým zákrokem, radioterapií a imunoterapií jedním ze základních způsobů léčby rakoviny. Velkým problémem je však tzv. mnohočetná léková rezistence.
Čtěte také
Astronomovi Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě se podařilo pořídit ojedinělý časosběrný snímek téměř neznámého meteorického roje Kappa-Cygnid. Horálek se jeho focení věnoval téměř každoročně posledních 12 let, a to i ve spolupráci s kolegy Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové a slovenským popularizátorem astronomie Tomášem Slovinským. Výsledný snímek, ukazující na 60 meteorů tohoto roje, zabral přes 386 hodin snímání.
Muzeum města Brna se pyšní unikátním archeologickým nálezem z mladší doby bronzové, tedy z časů legendární trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci. Nález je z roku 2023 z archeologického výzkumu v lokalitě, jejíž přesné umístění zůstává utajeno. Objeven byl hrot kopí, srp, jehlice a několik kovových fragmentů. Předměty byly záměrně poškozené a společně uložené do země, snad jako součást obětního rituálu.
Čtěte také
Společnost Neuralink amerického miliardáře Elona Muska chce do roku 2031 ročně implantovat své čipy dvaceti tisíc lidem a mít roční tržby nejméně miliardu dolarů (20,9 miliardy korun). Neuralink plánuje do šesti let provozovat pět velkých klinik a nabízet tři verze svého mozkového implantátu. Verze Telepathy bude určena pro komunikaci mezi mozkem a stroji, Blindsight pro obnovení zraku a Deep pro léčbu třesu a Parkinsonovy choroby. Testování na lidech firma zahájila v roce 2024 poté, co vyřešila bezpečnostní obavy, které vznášel Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA. Neuralink uvádí, že v současné době používá pět pacientů s těžkou paralýzou jeho zařízení k ovládání digitálních a fyzických nástrojů pomocí myšlenek.
Vědci mají recept jak snížit emise oxidu uhličitého při výrobě betonu. Kal z vápencových lomů nebo azbest. Pro někoho nepříjemný a nebezpečný odpad. Pro brněnské vědce ale náhrada cementu. Navíc ekologická. Právě příprava cementu totiž podle OSN stojí za 7 až 8 procenty světových emisí oxidu uhličitého. Aby ale byla nová směs dostatečně tvrdá, musejí ji odborníci vytvrdit v plynové komoře právě z CO2. Beton ho do sebe vstřebá a ztvrdne. Vědci tak tento skleníkový plyn ukládat přímo do betonu.
Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.

