Česká astrofotografie měsíce! Fotografická soutěž určená i pro mládež slaví své 18. narozeniny
Astronom a astrofotograf, lovec teček, zakladatel astronomické soutěže o nejlepší astrofotografii měsíce Zdeněk Bardon, je s námi ve studiu. Odhodlán inspirovat k té úžasné nebeské podívané i další z nás, včetně dětí.
Nedávno jste zveřejnil velmi zajímavý snímek, my jsme ho v redakci obdivovali a hlavně jsme testovali náš zrak. Protože planeta Merkur, kterou se vám podařilo zachytit, je téměř neviditelná.
To je pravda, ale byla to příležitost. A malinko heroický výkon se při teplotě mínus 12 stupňů vykopat z teplé postele a dojet na pole. Merkur je malinká planeta, navíc blízko Slunce. Údajně ani slavný Koperník ji neměl šanci vidět. Ale byl v Toruni, kde jsou často mlhy, takže i to jej omlouvá.
Chceme zpopularizovat astronomii mládeži. Myslím, že je pro děti lepší koukat na oblohu a hvězdy než pořád jen do mobilu.
Zdeněk Bardon, astronom a astrofotograf
Ale teď je šance, když bude tedy samozřejmě ráno jasno, Merkur je velmi nízko nad obzorem, je vidět i planeta Venuše, Jitřenku známe všichni. Je to kolem sedmé hodiny ranní, to znamená, není potřeba vstávat ve tři ráno. A velmi nízko nad obzorem je taková malinká načervenalá tečka, abych to připodobnil, a to je planeta Merkur.
Čtěte také
Můžeme si pomoci rukou, protože když řekneme, že je tři stupně nad obzorem, tak stačí natáhnout ruku a je to tak 3 až 4 prsty jakoby nad tím horizontem. To je takové vodítko, pomůcka, jak lze Merkur najít.
A když ho někdo najde a ještě krásně vyfotografuje, tak by se mohl i zapojit do vaší úžasné akce, která v letošním roce slaví 18 let od svého založení.
To je skutečně neuvěřitelné. Celá ta záležitost se jmenuje Česká astrofotografie měsíce, která je tedy určena veřejnosti, především samozřejmě mládeži. Vzniklo to naprostou náhodou na území Královéhradeckého kraje ve spolupráci s mým kamarádem, ředitelem úpické hvězdárny Marcelem Bělíkem.
Dělali jsme různé pokusy, jak zpopularizovat astronomii a vůbec astrofotografii pro mládež. Myslím, že to je záslužná činnost, pro mládež je podle mne lepší koukat na oblohu a hvězdy než do mobilu. Ale není to jen o obloze, je to i o zajímavých meteorologických jevech, to znamená, nemusíte mít na žádné super vybavení, spíše být ve správný čas na správném místě.
I z této malé, ale krásné země, se to dá dotáhnout kamkoliv ve světě. Jen je potřeba se nebát, mít odvahu a něco dělat. O tom to celé je.
Zdeněk Bardon, astronom a astrofotograf
Do soutěže se zapojily největší vědecké organizace vědecké, Akademie věd a hvězdárny na východě Čech. Pan Grygar díky tomu jezdí každý rok i do Hradce Králové a skládá hold vaší práci. Protože vy jste zmodernizoval dalekohledy na všech možných místech celého světa a on teď očekává, že se pustíte i do toho kosmického.
Obávám se, že to asi nenastane. Ale vše začalo samozřejmě náhodou, jako všechno je dílem náhody. V mém případě určitě. A já si myslím, že i nadšením. O tom to celé je. Že s něčím v garáži začnete a dostanete se do těch nejvyšších pater, skoro vesmírných.
Čtěte také
Pojďme ještě zpátky k soutěži Česká astrofotografie měsíce. Teď se asi probíráte všemi snímky, které k vám dorazily.
Musím říci, že za těch 18 let přišlo asi 4000 snímků. A ono slovo česká neznamená jen Česko, ale vlastně Československo, protože je to spolupráce mezi Českou astronomickou společností a Slovenským svazem astronomů, mimochodem tedy členy České astronomické společnosti. V minulosti by členem třeba Alfons Mucha a poslední muž na Měsíci Eugene Cernan, který má české kořeny. Společnost byla založena v roce 1917, takže už tady je tady přes 100 let.
Jak celá soutěž funguje?
Základem je parta nadšenců a srdcařů, kteří jsou i profesionálové. Takže v porotě jsou třeba lidé z astronomického ústavu Akademie věd, z astronomického ústavu Univerzity Karlovy, a každý měsíc elektronicky hlasujeme, protože nejvzdálenější člověk z naší party je až po Portugalsku. Hlasujeme a na konci měsíce vždy vybereme tu nejlepší fotografii, která se zveřejní a přebírají ji média. Také ti autoři se zviditelnění a to je taková inspirace, aby se další připojovali. Proto tady o tom mluvíme. A vrcholnou událostí je na konci roku je Cena Jindřicha Zemana. A zase jsme v Hradci Králové, protože Jindřich Zeman, to je prvorepubliková astronomická legenda, skutečně velký nadšenec.
Vy jdete v jeho stopách. Co byste vzkázal lidem, kteří se zajímají o vesmír i fotografování a chtěli by se zapojit do soutěže?
Já jsem stará škola. To znamená, vždy jsem vyrůstal na kladných příkladech. A tajně doufám, že to stále funguje i v dnešní době. Tedy aby mládež fungovala na základě příkladů. Takže i z této malé, ale krásné země, se to dá dotáhnout kamkoliv ve světě. Jen je potřeba se nebát, mít odvahu a něco dělat. O tom to celé je.
Říká Zdeněk Bardon, úspěšný astrofotograf a astronom. Děkuju, že jste přinesl další inspiraci a jasnou oblohu.
Související
-
Bačkorový astronom sedí doma v teple a robotickou observatoř ovládá na dálku, aby nemusel na mráz
Dnes si v Českém rozhlase Hradec Králové povídáme o bačkorové astronomii, protože tak se jmenuje i nová kniha astrofotografa Zdeňka Bardona z Rasošek u Hradce Králové.
-
Čeští vědci robotizovali v Chile dalekohled, jehož úkolem teď bude hledat ve vesmíru druhou Zemi
Astrofotograf a stavitel automatických robotických observatoří Zdeněk Bardon z Rasošek u Hradce Králové má na své zahradě observatoř, která pracuje, i když astronom spí.
-
Přišli jsme o tmu. Mléčná dráha zmizela. Ona tam tedy pořád je, ale my ji už bohužel nevidíme
Český rozhlas Hradec Králové dnes zaostří na hvězdy, ale také na Měsíc, kde se před 50 lety odehrálo snad největší dobrodružství lidstva, tedy přistání člověka na něm.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka