Broumovská skupina barokních kostelů zažívá vzkříšení. Od července budou národní kulturní památkou
V čase Velikonoc si na nás našel čas děkan římskokatolické farnosti v Broumově, farář Martin Lanži, který je velkým a neúnavným bojovníkem za záchranu chátrajících barokních kostelů takzvané Broumovské skupiny, které se teď od července stanou národní kulturní památkou.
Co to pro vás osobně znamená, že se konečně stanou broumovské kostely národní kulturní památkou?
Pokud je to míněno osobně, tak to znamená jen to, že pokračujeme, že práce je nad hlavu a tento nekončící příběh stále pokračuje. Na druhé straně, určitě je velice milé vnímat, že to lidé na Broumovsku, a myslím nejen tam, berou jako velké povzbuzení. Široká veřejnost to opravdu vnímá velice kladně.
Vzpomínám si, že jste mi jednou říkal, že když jste se chtěl stát farářem, tak by vás nikdy ani ve snu nenapadlo, že budete opravovat a zachraňovat kostely.
Je to tak. Ale zkuste odmítnout rodině Dietzenhoferů. Ale ano, nikdy jsem to v plánu neměl. Ale na Broumovsku už zachraňujeme kostely 15 let, od roku 2007.
Odhadované náklady jsou přes půl miliardy korun. Za 15 let jsme proinvestovali něco přes 100 milionů korun, tedy pětinu.
Martin Lanži, farář
Co ony kostely Broumovské skupiny spojuje? Jména jejich stavitelů a barokní architektura?
Rozhodně architektura, krajina, genius loci, vůbec zajímavý příběh tohoto regionu. A dnes můžeme říct, že vedle Broumovské skupiny kostelů, která se od léta stane oficiálně národní kulturní památkou, že i klášterní komplex je národní kulturní památkou a dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově je národní kulturní památkou.
Čtěte také
Jde o skupinu osmi nebo devíti kostelů?
Záleží, jak to počítáte, ale říkejme osmi. Ono jich je víc, celkem asi je na tom seznamu 11 kostelů. Zkusme začít ještě v Čechách, to znamená na Bezděkově. Do skupiny patří bezděkovský kostel svatého Prokopa a pak už tedy k nám do Sudet. Tak jsou to Vernéřovice, což je zároveň nejstarší kostel z roku 1719, a potom Vižňov, Ruprechtice, Heřmánkovice, Šenov, Otovice. Do skupiny také ale patří Martínkovice a Božanov a potom ještě máme v Broumově asi můj nejoblíbenější kostelík, protože je nejmenší, svatého Václava. A k tomu ještě kaple Hvězda v Broumovských stěnách.
V jakém stavu jsou dnes tyto památky? Protože vy jste opravdu věnoval velké úsilí, aby vám nespadly takříkajíc na hlavu.
Pokud dnes spolu mluvíme o Velkém pátku, tak se dá metaforicky říct, že kostely trošičku zažívají takový začátek vzkříšení, znovuobnovení. Povedlo se zvláště u několika kostelů, ať už Vernéřovice, Ruprechtice, Heřmánkovice, ale i předtím Božanov a Martínkovice, zachránit střechu, fasádu, v některý případech okna. Ale odhadované náklady jsou přes půl miliardy korun a za těch 15 let se nám povedlo proinvestovat asi něco přes 100 milonů korun. Takže jsme někde v jedné pětině.
Čtěte také
Jak se stalo, že ty kostely tak zchátraly?
To souvisí s historií tohoto kraje a vůbec dějin Československa po roce 1945. Kdy katolické obyvatelstvo německé národnosti bylo vysídleno, a po roce 1948 a ještě předtím, kdo tam přišel z lidí, tak ne každý třeba měl nějaké hlubší zakořenění ve víře nebo podlehl nátlaku komunistické diktatury.
Mluvil jste o fasádách nebo střechách. Co se ještě podařilo opravit?
Kromě tedy onoho vnějšku se daří i za podpory Královéhradeckého kraje postupně opravovat varhany. Už jsme opravili pět varhan, Božanov, Petr Pavel v Broumově, hřbitovní kostel, Martínkovice, dlouhodobě děláme varhany v Heřmánkovicích. Takže toho je opravdu hodně.
Konají se v kostelech také bohoslužby?
Zajisté. Ale je to takový paradox, je nás v celém Broumovském výběžku asi 200, co chodíme v neděli na mši, i když kapacity jsou mnohem větší. 200 věřících na 17 kostelů v celém regionu, to je opravdu velký luxus. Ale kromě se konají nejrůznější kulturní akce.
Čtěte také
Nejznámější, takovou vlajkovou lodí je rozhodně festival Za poklady Broumovska, letos bude snad 17. ročník. Potom dlouhodobě také funguje festival Varhanní léto, spolupracujeme s vysokými školami, chystáme něco i s Pedagogickou fakultou Univerzity Hradec Králové, dlouhodobě spolupracujeme s ČVUT v Praze.
Jsou Velikonoce, pane faráři. Pro křesťany nejvýznamnější a nejdůležitější svátky v roce. Jak je prožijete?
Je to tak, slavíme Kristovo zmrtvýchvstání. A svátky prožiji samozřejmě pracovně, v plné zátěži. Včera jsme se setkali kněží královéhradecké diecéze s naším biskupem Janem Vokálem a každý jsme pak o Zeleném čtvrtku večer slavili připomenutí poslední večeře Ježíše Krista. Dnes je den, kdy se neslouží mše, jen velikonoční obřady, připomenutí Kristova utrpení, máme přísný půst. A zítra nás čeká vzkříšení, začínáme v 7 večer v Broumově ve farním kostele Petra a Pavla. A co mě velice těší, máme i pět křtů, pokřtíme pět mladých lidí, takže církev opravdu žije. Není to jen takový senior club, je to živé společenství.
Martin Lanži, děkan římskokatolické farnosti v Broumově, byl naším hostem.
Související
-
Studiu se nevěnují jen děti, ale také faráři. Broumovský děkan Martin Lanži se učí církevní právo
Farou broumovského děkanství byl pravidelně slyšet hlas profesorů vyučujících církevní právo. Farář Martin Lanži se totiž dal na studium tohoto oboru.
-
Péče o unikátní skupinu barokních kostelů na Broumovsku aneb nekonečný příběh záchrany naší paměti
Broumovskou skupinu kostelů opravují řemeslníci. Některé sakrální stavby potřebovaly zásahů méně, jiné byly ve špatném stavu. V posledních letech jsou opravy intenzivní.
-
Sakrální stavby z ojedinělé broumovské skupiny barokních kostelů se daří postupně opravovat
Na Broumovsku pokračuje obnova dientzenhoferovských kostelů. Někde už obnova skončila, další památky jsou teprve na řadě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka