Božena Němcová byla krásná. Ale její největší krása spočívala v tom, že i v nouzi pomáhala druhým

Kontrolní otázka na úvod, co se vám vybaví jako první, když se řekne Božena Němcová?
Asi jako každému Čechovi samozřejmě Babička, její hlavní dílo.

doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

V tom románu ona popisuje krásné dětství, ale ono to tak úplně prý nebylo.
Tak ne, že by nebylo. Božena Němcová prožila šťastné dětství, to si dovolím tvrdit, že to z toho románu vyplývá. Vždyť ona na svůj pobyt v Ratibořicích celý život vzpomínala. A právě Babička byla napsána po smrti syna Boženy Němcové, kdy jela do Ratibořic, pravda, už na jiné Staré bělidlo, načerpat znovu životní energii. Takže tam Babička vznikla v době, kdy vzpomínala na hezké dětství.

Existují stále dohady, čí byla Božena Němcová vlastně dcera. Podle mne je to v podstatě jedno, protože hlavní je její osobnost.
Petr Grulich, historik

Ale těch otazníků kolem jejího dětství je přece jen hodně. Vlastně už i kolem data narození. Protože 4. února by to mělo být přesně 200 let, ale ono se vlastně neví přesně, ve kterém roce se Barunka Panklová narodila.
Ano, je to tak. My víme, že oficiálně byla pokřtěná 5. února 1820. Z toho historici dopočítali, protože v tehdejší době se to prostě ve Vídni tak dělalo, že dítě bylo pokřtěno den po narození. Tedy vychází to na 4. únor, ale jestli to byl opravdu ten den, to je otázka. A vlastně už za života Boženy Němcové probíhaly debaty o tom, čí je vlastně dcera. Takže už možná nějakých 160 let trvají dohady, na které samozřejmě neznáme odpověď ani teď.

Čtěte také

Vědci mají po dvou letech bádání DNA Boženy Němcové. Má objasnit její původ

Můžeme připomenout některé dohady, co se tedy říká?
Už za jejího života se tradovalo, zda náhodou Božena Němcová nemůže být nemanželskou dcerou vévodkyně Kateřiny Zaháňské. To se tradovalo dlouhé desítky let, řekl bych do začátku 20. století. Pak se přišlo na to, že to nemůže být pravda. Kateřina Zaháňská nebyla bezdětná, nicméně po prvním porodu prostě už nemohla mít další potomstvo. Takže si potom udržovala schovanky. A když měla schovanky, proč by byla její vlastní dcera někde na nějakém bělidle v rukou pradleny. Potom kolem roku 2000 hodně rozvířilo vody několik děl spisovatelky Heleny Sobkové, která zastávala názor, že by Božena Němcová mohla být dcerou nevlastní sestry Kateřiny Zaháňské, Dorothea Périgord-Talleyrand, uvažovaný otec byl Karel Clam-Martinic, milenec, tedy nemanželské dítě atd. Jenže pak se přišlo, že dítě, které se narodilo v roce 1816, což pravda koresponduje s různými úvahami, protože jeden čas bylo uváděno v různých knihách, že se Božena Němcová narodila v roce 1816, pak se to přepisovalo na rok 1820, ale záhy se zjistilo, že to také není realita. Takže je to stále otevřená otázka. Spíše je to věcí dohadů. Můžeme uvažovat o tom, že ano, Terezie, matka Boženy Němcové, ji neměla ráda, chovala se k ní vlastně macešsky, chovala se k ní hůř, než ke svým ostatním dětem. Na druhou stranu tatínek Johann Pankl dceru miloval. Ta láska byla oboustranná. Tedy spíše to vypadá, jakoby Johann Pankl to dítě měl s někým jiným. Ta žena mohla zemřít při porodu, mohlo to být jakkoliv. Terezie Panklová sňatkem s panským štolbou či kočím, dnes by to byl osobní šofér podnikatele nebo továrníka, rozhodně udělala kariéru. S tím možná do toho sňatku šla, ale to se už pouštím do rovin opravdických drbů. Velmi bych nerad, aby to působilo jakkoliv dehonestujícím způsobem vůči velké české spisovatelce. Protože ono je vlastně jedno, čí je to dcera, hlavní je její osobnost.

Staré bělidlo v Babiččině údolí u Ratibořic|foto:Město Česká Skalice

A co babička Barunky Panklové? Skutečně tenkrát přijela do Ratibořic?
Ano, to je pravda. Magdalena, matka Terezie Panklové, byla, řekněme, vážená stará dáma v pokročilém věku kolem 50 let. (smích)

To vám tedy pěkně poděkují dnešní padesátileté dámy.
Tehdy to bylo jinak. A ona vlastně doputovala pomoci s výchovou dětí dceři Terezii. Tedy když přijela do Ratibořic, začala se starat o Barunku. Terezie byla pradlenou, starala se o panskou garderobu na panském bělidle v Ratibořicích. A babička se starala o Barunku, která ji milovala.

Čtěte také

Kladské pomezí chystá program na téma Božena Němcová. Slavíme 200 let od jejího narození

Jaká to tedy vlastně byla žena? Byla přitažlivá, atraktivní?
Byla velmi krásná. Psalo se, že údajně velmi ztepilá, úžasné černé vlasy, husté, dlouhé, plná postava, krásná dáma na těle, když to tak řeknu. Ale rozhodně na duchu, protože byla milá, příjemná. Byla to žena velmi inteligentní, žena velmi obětavá. Ona i v době, kdy už sama trpěla hmotnou nouzí, rozdávala poslední krejcary svým přátelům. Prostě pomáhala ostatním. To bych řekl, že byla její největší krása.

Kdo byl Josef Němec, za kterého byla provdána v roce 1837?
Ano, v roce 1837. Bylo jí tedy 17 let, pokud tedy platí rok narození 1820. Byla provdána za Josefa Němce, úředníka finanční stráže. Finanční stráž, to je ekvivalent dnešní celní správy. Státní úředník v ozbrojených složkách, muž pod penzí, z pohledu matky dobrý sňatek. Nicméně manžel nemilovaný nebo možná krátkodobě, ale zkrátka byl to sňatek z rozumu.

Díky tomu, že s manželem putovali a stěhovali se po českých a slovenských zemích, máme sbírku pohádek Boženy Němcové.
Petr Grulich, historik

On ji prý ale hodně miloval.
Líbila se mu. Jak jsem říkal, byla krásná, milá, přitažlivá, dobře vychovaná. Božena Němcová strávila vlastně tři roky ve Chvalkovicích na přání paní kněžny Kateřiny Zaháňské. Chvalkovice, to je zámek hned vedle Ratibořic, vedlejší sídlo, kde absolvovala panskou výchovu. Tedy měla velmi dobré mravy, uměla se chovat. Byla ozdobou pražských, ale nejen pražských, společností.

Čtěte také

Staré bělidlo, ratibořický zámek i Vídeň. Literární toulky za opravdovou babičkou Boženy Němcové

Také se kvůli manželově zaměstnání hodně stěhovali. Můžeme jen nastínit, kde všude se ocitli?
Stěhovali se, ovšem ani ne tak díky manželově práci, ale kvůli jeho politickým názorům. Kromě toho, že to byl státní úředník, tak byl zároveň i známý český obrozenec a bavíme se o době absolutismu Františka Josefa nebo o metternichovsko-bachovském absolutismu. V této éře zkrátka byl policejní dohled. Oni byli neustále pod kontrolou tajné policie a Josef Němec byl za své české vlastenecké názory neustále přemisťován z místa na místo. A díky tomu, že putovali po českých a slovenských zemích, tak mohla Božena Němcová sbírat lidovou slovesnost. Nebýt toho stěhování, tak bychom možná neměli pohádky Boženy Němcové. Byla to Polná, Červený Kostelec, Praha, Litomyšl, Slovensko. Bylo to mnohdy stěhování co rok, někde vydrželi pár let. Ale pro Boženu Němcovou byla největší exotika Slovensko. Ona tam s mužem nebyla celou dobu. Jen ho na Slovensko přijela na nějakou dobu navštívit. A díky tomu obohatila české pohádky o tu východní, řekněme, část. O to, co je přineseno na Slovensko z východu. Skutečně máme pohádky díky tomu, že jezdila s Josefem Němcem, chodila po venkovských chalupách a poptávala se. Bavilo ji to, ale její muž tomu moc nerozuměl. On by svoji Bety viděl raději u plotny, u dětí. Ovšem ona, se svou panskou výchovou a romantickou povahou se viděla někde jinde.

Knihy s tématikou Boženy Němcové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Manželům Němcovým se narodily čtyři děti. Tři synové a jedna dcera.
Po úmrtí nejstaršího syna Hynka začala psát Babičku. Ta jeho smrt ji hodně zlomila, protože to bylo dítě, do kterého vkládala své naděje. On byl umělecky nadaný, tedy když zemřel, tak ji to zlomilo. Odjela na tehdejší poddanské Staré bělidlo. To, na kterém vyrostla, už ale v té době nestálo. Bylo zbořeno ještě před její svatbou. Takže odjela dolů do údolí do roubené chaloupky a tam strávila prázdniny, když to tak řekneme. A napsala Babičku.

Božena Němcová zemřela v chudobě a velmi mladá, řekl bych. V 41 letech.
To není úplně pravda. Je fakt, že tenkrát lidé stárli dříve. Je to dáno fyzickou prací, je to dáno úrovní tehdejší medicíny. Ale její skon byl předčasný. Zemřela na onkologické onemocnění.

doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Letošní rok byl vyhlášen Rokem Boženy Němcové. Naším hostem byl dnes historik a ředitel Muzea východních Čech Hradec Králové Petr Grulich. Děkuji moc za zajímavý rozhovor o této úžasné osobnosti české literatury.
Mějte se hezky, na shledanou.