Boty nechejte v autě a nazujte rovnou běžky!

Žacléř, krajina u hranic, do Polska kousek. Stačí se vydat tak patnáct kilometrů severovýchodně od Trutnova a hlavně – vzít s sebou běžky. Jsme u silničky, která míří do osady Bobr.

Ředitel žacléřského muzea Daniel Mach je výborný lyžař i na klasiku: „Je to několik okruhů, které jsou propojeny. V Žacléři je jeden z nástupů do upravované tratě pro klasické běžecké lyžování.Trať je i turistická a velmi oblíbená. Terén je lehce zvlněný, není tady žádné prudké stoupání a z každého bodu je krásný výhled do krajiny.

Trasa vede podél polské hranice. Běžkaři se dostanou až k Růžovému paloučku, to je známé Komenského památné místo. Kdo chce udělat delší túru, může až do Královce, a jiným okruhem se zase dostane až k žacléřskému vlakovému nádraží.“

Polsko coby kamenem dohodil, a návaly lyžařů se tu nekonají

Oslovuji turisty, kteří právě vystupují z vozu, jestli jsou tu na výletě? „Ano, ještě jsme tu nikdy nebyli, a tak to jedeme zkusit kousek na běžkách. Vůbec to tu neznáme. Ani nevíme, jakou před sebou máme trasu. Počítáme, že tak deset kilometrů. Teď budeme teprve zjišťovat, kam pojedeme.“ Jiný lyžař si pochvaluje: „Jsou tu dobré podmínky, dobře se tu jezdí, je to pěkně upravené. Jezdíme sem často.“

Vracíme se, před námi je úžasné údolí, škoda, že méně známé – i když na druhé straně, člověk si pěkně zajezdí, protože tu není hlava na hlavě. Před námi Krkonoše, za zády máme Vraní hory. Jaké panoráma před sebou máme?

Daniel Mach ukazuje do dálky: „Teď se díváme na hlavní krkonošský hřbet a na Albeřický průsmyk. Támhleto už je vesnička Niedamirow, napravo vidíme hřbet až k Pomezním boudám a tudy bychom sjeli zase do polských Miszkowic.“

Parkoviště jsou v Žacléři dobrá, takže se skutečně dá zaparkovat a rovnou z auta nazout běžky.

Turistické informace v seriálu Autem po Evropě připravujeme ve spolupráci s ÚAMK.