„Bobří hrady“ pomáhají v ptačím parku Josefovské louky se zavlažováním, ale způsobují i komplikace
Bobři v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře pomáhají ochranářům se zavlažováním přírody, unikátnímu závlahovému systému ale paradoxně škodí. Ten funguje už přibližně sto let a umožňuje regulaci výšky vody na okolních loukách. Pro podrobnosti zašla přímo k řece Metuji s ornitologem Břeňkem Michálkem reportérka Jana Házová.
Jsme u řeky Metuje, na nohou máme holínky a jdeme podél toku. Na co se jdeme podívat?
„Protože právě tady jsou nejpatrnější pobytové znaky zvířete, které zde přebírá vládu nad územím. A to je bobr evropský. Hromada před námi, to je neustále se zvyšující bobří hráz. Až přijdeme blíž, tak zjistíme, že je to celkem dovedně postavený objekt z větví, který má v sobě speciální větrací i ventilační otvory. Když budeme mít štěstí a přijdeme k bobřímu hradu hodně potichu, tak můžeme bobra i zaslechnout. Jeho takové vzteklé funění, protože on nás jistě ucítí, až půjdeme kolem," vysvětluje Břeněk Michálek.
Kolem sebe vidíme bobří dílo
„Na druhé straně řeky jsou teď dva nově pokácené stromy poměrně slušného průměru."
Čtěte také
Díky tomu se také voda rozlévá z břehů. Závlahový systém sám o sobě tak funguje, ale bobři k tomu přispívají.
„Jde o to, že celý ptačí park je založen na umělém, tedy člověkem řízeném zavlažování prostřednictvím tohoto sofistikovaného systému zavlažovacích a odvodňovacích kanálů. Bobr se však neptal na žádná povolení a prostě si začal zavlažovat sám. A to tak, že provrtal a pronoroval břeh Staré Metuje a voda do soustavy zavlažovacích kanálů neustále proudí. Tím dochází k tomu, že neustále zavlažujeme."
Bobrů přibývá, mohou způsobit i nějaké komplikace?
„Bobrů je tady víc, voda se stále víc a víc rozlévá do luk, což je úplně super pro přírodu. Ale pro nás, správce zavlažovacího systému a ptačího parku, je to komplikace. Protože přeci jen je občas zapotřebí, aby byly louky trošku sušší pro píci. A bobr to hodně komplikuje, říká Břeněk Michálek.
Čtěte také
A na závěr dodává.
„Dají se s tím dělat taková dočasná opatření. Nory můžeme zasypávat jílem, můžeme zpevňovat břehy, což neděláme rádi, ale v některých místech, kde se bobři aktivují, tak je tato možnost. Potom když staví hráze, tak tam můžeme usazovat trubice, které vedou dál vodu a efekt vlastní hráze se snižuje."
Na Josefovských loukách žije v současnosti podle odhadu ochranářů pravděpodobně jedna bobří rodinka. Což je zhruba deset zvířat.
Související
-
Divocí koně na Josefovských loukách. Spásáním vegetace a narušováním terénu pomohou ptákům
Divocí exmoorští koně budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna. Ptačí park Josefovské louky prochází razantním rozvojem.
-
V přírodní rezervaci Josefovské louky u Jaroměře poznávají děti přírodu na vlastní oči i uši
Na loukách mezi Metují a Starou Metují u Jaroměře je významný ptačí park. Funguje tam více jak sto let starý systém, pomocí kterého je možné regulovat hladinu spodní vody.
-
Jaroměřští ekologové chrání motýly. Jak? Divoké louky sečou mozaikovitým způsobem
Ekologové ze stanice pro hendikepovaná zvířata Jaro Jaroměř se snaží chránit motýly. Těch podle vedoucího stanice Davida Čípa ve volné přírodě ubývá.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
S Trumpem čelí Tchaj-wan nejistým vyhlídkám. Obavy budí jeho výroky i Muskův vliv v administrativě
-
OVĚŘOVNA: Chce Jurečka zpoplatnit péči o důchodce? ‚Jednoznačná dezinformace,‘ vyvrací ministerstvo
-
Tereza dobrovolničí už od 14 let. Působila v keňském sirotčinci, teď pomáhá Adamovi se svalovou atrofií
-
ONLINE: Rusko i Ukrajina hlásí desítky sestřelených dronů. V Kyjevě trval letecký poplach tři hodiny