Afta není opar. Zásadní rozdíl je, že afty nejsou nakažlivé, uklidňuje Kateřina Cajthamlová

Afty postihují každého pátého občana, nejčastěji ve věku 11 až 35 let. Vznikají z různých příčin. „Jednou z nich je třeba mechanické dráždění zubem, který nám poškozuje vnitřní stranu úst. Může to být kvasinková infekce nebo dědičná vloha, kdy sliznice není úplně kvalitní a snadněji se poškozuje,“ říká dermatolog Petr Arenberger.

Opar je virové onemocnění, které kolem ústní dutiny na vnější části kůže způsobuje herpes virus 1. Vyvolává tvorbu drobných puchýřků. Ty bývají ze začátku nepříjemné, mohou svědit nebo pálit. V další fázi popraskají, uvolní se tkáňový mok a toto je nejnakažlivější období.

Druhy aft

Afty jsou nejběžnějším zánětem dutiny ústní, ale co je způsobuje, se přesně neví. „Zhorší je bakteriální infekce, spekuluje se o alergiích, hormonálních vlivech, objeví se v důsledku systémového onemocnění. Roli hrají genetické dispozice, psychické poruchy a onkologická onemocnění,“ vyjmenovává Kateřina Cajthamlová.

Afty se mohou vytvářet na rtech zevnitř, na sliznici dutiny ústní, na měkkém patře a na horní části jazyka i na jeho zadní straně.

Běžné afty

Afty začínají jako puchýřky potažené bledě až šedě zbarvenou membránou. Pak tato blána praskne a vytvoří se vřídek. „Dno vřídku je pod úrovní sliznice, a to právě šíleně bolí. Má ostře ohraničené okraje, někdy je sliznice kolem nich zarudlá. Bývají velké do čtyř milimetrů a v počtu do šesti kusů,“ vysvětluje lékařka. Běžné afty jsou nejčastější, tvoří až  80 procent z celkových výskytů a vyhojí se do deseti dnů.

Velké afty

Velké afty mají jeden až tři centimetry. „To je obrovsky velké. Trpí na ně deset procent lidí z celkového počtu těch, kterým se dělají. Vyskytují se častěji v dětství a trvají měsíc. Mohou zanechávat jizvy a často recidivují. Tady už genetický podklad bývá velmi častý,“ říká Kateřina Cajthamlová.

Herpetiformní afty

Tyto afty připomínají virózní puchýřky a může jich být až sto. Většinou jimi trpí mladé ženy. Afty velmi bolí, splývají a léčba trvá až měsíc. „Stejně jako u předešlých aft, ani u těchto není přítomna virová infekce, nejsou tedy nakažlivé,“ uklidňuje lékařka.

Afta vypadá děsivě, ale není nakažlivá|foto:DR P. MARAZZI / Sciencephoto / Profimedia

Co pomáhá

Hojení se bohužel urychlit nedá, lze však omezit bolest symptomatickou léčbou. Jedná se o výplachy z řepíku nebo můžete zkusit propolisovou tinkturu, pokud na ni nejste alergičtí. Poradí také v lékárnách.

Pomoct může zvýšit příjem vitaminu B v potravě. Obsahují ho například fazole, makadamové ořechy, mořské řasy, slunečnicová semínka, vejce, mléko, špenát, játra, mandle. Dále se doporučuje:

• Navštívit zubního lékaře, který zjistí, zda se jedná o aftu. Může doporučit krytí dentální pastou.
• Při častém výskytu si nechat udělat rozbor krve a podle něj přidat vitamíny
• Dbát na ústní hygienu.
• Čaj z třezalky – pozor na kontraindikace s léky, je potřeba prostudovat příbalový leták nebo zkonzultovat s lékařem.
• U velkých aft vyhledat specialistu.

Babské rady radí využít borůvky. „Jsou protizánětlivé, hojně je používal i můj tatínek. Předpokládalo se, že zpevňují stěnu cév,“ přidává Petr Arenberger a přiklání se hlavně k těm lesním.

Co může pomoct při zanícených koutcích? Jak se na problémech v ústech může podepsat zubní protéza? Na co se ptali a jaké rady poskytli posluchači? Poslechněte si v pořadu Vesele a zdravě.