Adventní kalendář vznikl jako učební pomůcka pro děti. A proč je jmelí tradičním symbolem Vánoc?

14. prosinec 2024

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:

  • 00:32 Rozhovor s herečkou a tanečnicí Natálií Otáhalovou
  • 05:30 Módní trendy a vánoční oblečení
  • 10:51 Další díl seriálu o etiketě s Danielem Šmídem: kdy odkládat rukavice
  • 13:45 Vánoce cestovatele a spisovatele Leoše Šimánka
  • 17:52 Kde a jak vznikla tradice adventních kalendářů a proč je jmelí symbolem Vánoc

Čtěte také

Je tu třetí adventní víkend a tak vítáme ve studiu opět floristku Radku Jedličkovou. Co bychom už měli mít vše na Vánoce připravené?
Všichni známe adventní kalendáře. Ty jsou velice populární. A taková zajímavost, adventní kalendáře vznikly na našem středoevropském území, konkrétně v Mnichově. Bylo to za císařovny Marie Terezie a dětem by se to asi dnes moc nelíbilo. Nebyly tam sladkosti, ale byla to učební pomůcka.

Každý den se děti naučily jednu církevní písničku nebo básničku, která byla nějak spojena s adventem nebo Vánocemi. Dokonce to bylo 5 let povinnou pomůckou pro všechny učitele, kteří ji museli využívat při vyučování.

Čtěte také

Všude teď vidíme na vánočních trzích k prodeji jmelí. To by mělo být jistě také v každé domácnosti.
Určitě. Jmelí patří k vánoční klasice. Ať už ho máme rádi v přirozené, zelené podobě, nebo zlacené, což mu zase až tolik neubližuje, protože stejně zasychá ve chvíli, kdy je odříznuto od stromu.

Jmelí podle legend dříve nerostlo jako cizopasný keř, ale byl to velký a statný strom. A říká se, že právě ze jmelí byl jednak vyroben kříž, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus, ale také jesličky, do kterých se narodil.

Prý právě po onom ukřižování došlo k tomu, dnes bychom řekli k nějaké genetické změně či mutaci, že se jmelí velice stydělo, že jeho dřevo bylo využito k ukřižování Ježíce, tak se prý změnilo a máme z něj dnes jen onen známý keřík, rostoucí jako cizopasník na stromech.

Čtěte také

A ještě se zeptám na PF, která posíláme spolu s přáním k Vánocům a do Nového roku. Kde se tato tradice zrodila?
Spousta lidí jistě ví, že zkratka PF znamená Pour Féliciter, tedy volně přeloženo z francouzštiny přání hodně štěstí. Proto mají dojem, že se tahle tradice k nám dostala odněkud ze světa. Ale ono je to úplně jinak. PF jsou typická česká záležitost.

Zrodilo se to v roce 1827, kdy hrabě Chotek z Chotkova, tehdejší správce Pražského hradu, k sobě na Nový rok zval společnost, bohaté lidi z celé Prahy a okolí. A pak se stalo, že měl nějaké povinnosti ve Vídni, kam musel odjet. A protože už to nestačil včas oznámit pozvaným lidem, tak jim poslal psané kartičky s omluvou, že nebude v Praze.

Ale s tím, že všechny při nějaké další příležitosti pozve, na Nový rok však nemají přijít. K tomu napsal ono PF, kterým popřál mnoho štěstí. A údajně ony kartičky měly na sobě i nějakou drobnou malůvku, tak se to lidem tak zalíbilo, že údajně už za nějakých pět let byla po Praze ona PF zcela běžná a lidé si je navzájem posílali.

V Praze bylo také hodně služek z venkova, tak se začala PF šířit po celých Čechách. A mnohdy, když pošleme nějaké PF do světa, tak můžeme toho člověka zaskočit, protože on to bere jako něco pěkného, ale neví úplně, co s tím má dělat.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.

Spustit audio

Související