Základem zdravé půdy je hnůj a kompost. Jakých chyb se vyvarovat při výsevu rajčat a paprik?

17. únor 2020

Kvalitní půda je základ úspěchu, ať už se rozhodneme pěstovat cokoli. Úrodná vrstva, která se tvořila miliony let, umožňuje rostlinám růst, kvést a plodit. Vyplatí se o ni dobře pečovat.

Čtěte také

Zahradní rádce František Hlubocký v naší radioporadně na téma: ošetření půdy, příprava na jaro, výsev rajčat a paprik - časté chyby.

Abychom se dočkali bohaté sklizně, je nezbytné půdu na zahradě pravidelně přihnojovat, neboť jí mnoho živin nenávratně odebíráme. Minerální hnojiva účinkují rychle a rostlinám dodají potřebné prvky. Půdě samotné ale neprospívají, spíše ji zatěžují.

Proto by se minerální, průmyslově vyráběná hnojiva měla používat pouze doplňkově. Základem zdravé, kypré a trvale úrodné půdy jsou hnojiva organická, tedy hnůj a kompost. Přispívají k tvorbě cenného humusu a podporují půdní mikrofaunu.

Výsadba cibulovin (ilustrační foto)

Pokud však chceme organickými hnojivy obohatit půdu před jarním setím a výsadbou, až na výjimky není vhodný čerstvý chlévský hnůj, protože by rostliny přemíra živin mohla poškodit. Je třeba jej nejprve zkompostovat a slepičince nechat zkvasit.

Rýt, či nerýt?

Rýč je nepostradatelným nářadím každého zahrádkáře.

František Hlubocký ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Pokud chystáme záhony na zelené louce, musíme z vymezeného prostoru nejprve odstranit drny, které lze zkompostovat (pokládáme je zelenou částí dolů).

Půdu poté nejméně na hloubku rýče zryjeme a pečlivě vybereme kořeny plevelů. Ideální je zrýt záhony na podzim, můžeme to ale udělat i na jaře - a čím dříve, tím lépe.

Při rytí je do půdy vhodné vpravit kompost, zkompostovaný hnůj či písek na vylehčení. Záleží i na budoucím osevním plánu. Plodiny tzv. první trati, jako jsou košťáloviny a brambory, potřebují více živin než například plodová a listová zelenina.

Testujeme pH

Znalost hodnoty pH půdy či substrátu je důležitá pro zásobování rostlin živinami. Kyselost, spolu s nevhodnou strukturou půdy může být jednou z příčin pěstitelských neúspěchů. Kyselá půda totiž obsahuje méně vápníku. A bez něj nemohou rostliny přijímat některé důležité živiny: například draslík, fosfor, hořčík a také stopové prvky.

Čtěte také

Ideální hodnoty jsou v rozmezí pH 5,7 až 6,7, pěstování se však daří i v půdách s hodnotami pH mezi 4,5 až 7,5. Vápněním a dobrým odvodněním se dá případná kyselost zmírnit.

Zjištěním pH získáte vodítko pro výběr vhodných rostlin na vaši zahradu. Orientačně lze půdní reakci odhadnout i podle výskytu plevelů v okolí (na kyselých půdách roste šťovík, přeslička a jitrocel, na zásaditých jetel, řepík, pelyněk).

Přesnější stanovení se provádí pomocí tzv. testovacích souprav, které se v mnoha typech a od různých výrobců prodávají v zahrádkářských potřebách. Test indikátorovými papírky je u všech přibližně stejný.

Do skleněné nádoby se vloží polévková lžíce zeminy (nejlépe odebrané z různých míst zahrady), zalije vodou a promíchá. Čirý výluh se slije. Poté se vnoří indikátorový papírek, který změní barvu podle zjištěného pH.

Celou radioporadu s Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audio-archivu:

autoři: Blanka Malá , baj
Spustit audio

Související