Začalo druhé letošní rojení kůrovce, počasí mu ale nesvědčí. Srážky pomohou lesům i pro příští rok

4. srpen 2020 09:31
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Smrková monokultura není přirozená. V přírodě tak špatně odolává nepříznivým vlivům, jako jsou škůdci nebo klimatické změny

V lesích začalo druhé letošní rojení kůrovce. Počasí, kdy není extrémně sucho a teplo, ale tomuto škůdci nesvědčí a tak se zdá, že situace bude pro lesníky a hlavně pro samotné lesy příznivější než v uplynulých letech. 

„Doufali jsme, že bude pršet. A splnilo se to. V loňském roce jsme vykazovali těžbu dřeva napadeného kůrovcem v řádu tisíců kubíků a letos to jsou stovky kubických metrů. Takže je vidět, že vlhké počasí kůrovci nepřeje," libuje si ředitel hradeckých Městských lesů Milan Zerzán.

Čtěte také

Podobné zkušenosti má třeba Krkonošský národní park, kde kůrovec letos také škodí méně než v minulých letech.

Druhé letošní rojení kůrovce začalo už i na Hradecku a lesníci s tím počítají.

„Máme tady také položeny lapáky a máme i otrávené lapače v podobě sítí, takže se na nich brouk zachytává a nedojde k tomu, že by se někde namnožil. Děláme tedy stále preventivní opatření a jsme jen rádi, že se to množení kůrovce zastavilo a počasí je, jak říkáme, normální," říká Milan Zerzán.

V Krkonoších se díky chladnějšímu počasí množí kůrovec pomaleji

Podle mluvčí Lesů České republiky Evy Jouklové je téměř jisté, že se situace v letošním roce už nezhorší.
„Podle modelových propočtů dynamiky vývoje kůrovce se dá v letošním roce očekávat dokončení vývoje druhé generace. Třetí generaci lze ovšem již prakticky vyloučit a to i tehdy, kdyby nastaly extrémně suché letní dny."

Čtěte také

Pokud jde o množství napadených stromů, které bude letos potřeba pokácet, napoví právě nejbližší dny a týdny. Napadení kůrovcem se totiž objeví obvykle až po roce - a takový strom tedy doplatí na loňské sucho.

„Ten strom je oslabený z minulého roku a to má doběh. Takže souše, které teď vznikají například v borových lesích, tak to jsou oslabené stromy z loňského roku, nikoliv letos. A příznivé letošní počasí by se mělo projevit příští rok, kdy stromy získají zase nějakou sílu a mízu," vysvětluje Milan Zerzán.

V principu to funguje tak, že když má strom dostatek vláhy, dokáže si vyrobit dost mízy a tou případně brouky nebo jejich larvy zalepit a tím zahubit. Za sucha tuhle možnost sebeobrany stromy ztrácejí.

Letošní počasí by tedy mohlo přispět nejen aktuálnímu stavu, ale i ke zlepšení výhledu na příští rok.

autoři: Tomáš Lörincz , baj
Spustit audio

Související