Vraťme autoritu rodiče do rodin. Pořádek a důslednost, to jsou stavební kameny, říká Dr. Lidmila Pekařová

Lidmila Pekařová má mnohaletou praxi v klinické psychologii a přednáškových aktivitách pro pedagogy, širokou veřejnost a řídící pracovníky různých firem a školství.

Přednášky Dr. Lidmily Pekařové o moderním partnerském soužití a výchově dětí zaplňují sály po ČR. Jak skoncovat s nevyváženým partnerským vztahem? Zdravé partnerství aneb na jakých principech stavět moderní partnerský vztah a výchovu dětí.

Dr. Pekařová dělí ženy na typy A a B. Ty B jsou utahané, utrápené, usloužené a jejich okolí to ani neocení, protože to ani nechce. Jak z toho ven?

S Lidmilou Pekařovou se člověk nejen pobaví, protože se v jejích příkladech "najde", ale hlavně uslyší náměty, co s tím. A to je asi důvod, proč jsou její přednášky tak populární.

Kniha: Jak žít a nezbláznit se|foto: Lidmila Pekařová

Je energická, stručná, výstižná. Není zrovna diplomat, ale je zatraceně srozumitelná. A miluje lidi.

„Dítě si chce hrát a chce podat další hračku. Máma souhlasí, ale předtím zahájí společný úklid toho, s čím si hrálo dosud. Nikdy nepřidá k rozházeným předmětům ještě další. Byl by to chaos podnětů - a to dítě unavuje. Navíc by vznikla neúnosná situace k uklízení. Nesmíme umožnit moment, že máma uklízí a dítě si běhá nebo dohrává. My dospělí jen podáváme do ruček díly stavebnice, postrkujeme auto k úklidu, srovnáme leporela a taktně je nasměrujeme do skříňky, kam už je batole vkládá samo. Pracujeme klidně, bez kritických poznámek, zpočátku víc dospělý, ale dítě je stále „v tahu činnosti“. Spolu odcházíme vybírat nové předměty.“

Je to úplně jednoduché. Pořádek a důslednost

"Oblékání - Po návratu z vycházky se společně zouváme. Botičky si dává dítě pod naším dohledem na jedno místo, šálu, čepici, kamaše opět na stejné místo. Musí mít svoji skříňku, svůj věšák s několika háčky v přiměřené výšce, aby mu nikdo nemusel nic podávat a od něho přebírat. Dělá to podle pokynů samo. Neutíká z chodby napřed do bytu a nenechává za sebou svršky jako had svlečenou kůži. Svléká se stejně jako dospělý, oba vedle sebe, bez napomínání, a nemá možnost z předsíně zmizet. První, co batole respektuje, je spolupráce. Táta mu podá čepičku, ono ji položí na správné místo a hledá v jeho tváři uznání."

Kniha "Jak žít a nezbláznit se" je slabikářem výchovy. Její rady pochopí každý, pokud ovšem bude chtít. Je spravedlivá i útočná vůči všem. Zabývá se spoustou problémů, se kterými se jako rodiče setkáváme a pomáhá nám pochopit to, co děti opravdu chtějí, cítí a jak na to reagovat.

Ukazuje v příkladech naši hloupost, nabubřelost a ješitnost nebo rodičovskou sobeckost. Je souborem praktických rad jak na to, když dítě lže nebo krade, co s tím, když nám škaredě píše, nebo jak řešit dětský vzdor.