Vládní úsporný balíček. Na daních a odvodech státu si připlatí zaměstnanci, živnostníci i firmy

O kolik víc budou zaměstnanci odvádět státu na daních kvůli nemocenskému pojištění?
Podle vládní koalice to bude několik set korun měsíčně. Materiál schválený sněmovnou počítá s odvody na nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta z příjmů.

Čtěte také

Z daňového přiznání má zmizet školkovné, sleva na studenta i odpočet za členský příspěvek v odborech

U odvodů na zdravotní a sociální pojištění se u lidí s běžnou zaměstnaneckou smlouvou nic nemění.

Nezvedá se ani základní daň z příjmů fyzických osob - ta zůstane 15 procent. Přibyde ale lidí s vysokými příjmy, kteří budou muset z části svých příjmů odvádět daň 23 procent.

„Dnes máme tu progresi nastavenou na čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy a teď se to snižuje na šestatřicetinásobek. To znamená, že hranice, kde to přechází na progresi, se sníží,“ vysvětluje Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců.

S vyššími odvody státu ale musejí počítat i někteří lidi s těmi často nejnižšími příjmy, kteří pracují na dohody o provedení práce. Co se u nich mění?
Teď platí, že u dohody o provedení práce se musí odvádět zdravotní a sociální pojištění, pokud měsíční hrubá mzda přesáhne 10 tisíc korun. To zůstane - jen ta hranice má být stanovená jako 25 procent průměrné mzdy. Nově má navíc vzniknout i druhý limit, který bude platit pro lidi, kteří mají uzavřených více dohod o provedení práce.

Čtěte také

Zásadní změny ve vládním konsolidačním balíčku. Co přinesou úpravy daně z přidané hodnoty?

Podle Komory daňových poradců ale současný návrh není v praxi realizovatelný. Není například jasné, jak bude moct zaměstnavatel zpětně od dohodářů získávat část zdravotního pojištění, kterou má odvést.

To se podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS ještě vyřeší. „Mnohé věci budou řešit metodické pokyny, výkladová stanoviska a praxe. Tak já věřím, že v dialogu s odbornou veřejností si všechny ty nejasnosti vysvětlíme a že to bude fungovat bez problémů.“

Úpravy u dohod mají platit od poloviny příštího roku. Podle Komory daňových poradců by bylo ideální vše odložit až na rok 2025 a systém upravit. A odvody porostou i u osob samostatně výdělečně činných. Odvodová zátěž živnostníků se zvýší z 25 na 40 procent průměrné mzdy.

Daně se mají zvednout i firmám. O kolik?
Z 19 na 21 procent. Podle vlády se tak Česko přiblíží k evropskému průměru.

Čtěte také

Čím víc utratíte, tím více od státu dostanete. To je pravidlo v oblasti energeticky úsporných řešení

Ročně by mělo zvýšení podle důvodové zprávy přinést státu 22 miliard korun. Svazu průmyslu a dopravy se ale tato změna nelíbí.

Proč - to vysvětluje viceprezident svazu Radek Špicar. „Chápeme potřebu stabilizovat veřejné finance, nicméně zvyšování daní konkurenceschopnost českých firem rozhodně neposílí. A navíc firmy připraví o peníze, které by jinak mohly použít buď na zvyšování platů svých zaměstnanců nebo na potřebné investice, bez kterých se do budoucna neobejdou.“

A ještě doplním, že skoro dvojnásobně by se měla zvýšit i daň z nemovitosti. Dál se pak bude upravovat podle inflace. Nakonec ale celá připadne obcím. Původně si polovinu chtěl brát stát do svého rozpočtu.