Vladimír Burjánek: Velikonoce

2. duben 2018
velikonoce

Miloval jsem velikonoce už od dětství, aniž bych o nich znal širší souvislosti jako o nejdůležitějším křesťanském svátku. Těšil jsem se jako dítě hlavně na pomlázku. 

Strategický plán jsme si se sousedovic Jirkou připravovali dlouho předem. Vesnici jsme rozdělili na úseky, určili časový harmonogram - od začátku - až po finální přehlídku vykoledovaného materiálu. Eliminovali jsme známá místa tradičních skrblíků, kde zamkli vrata, nebo vypustili psy a kam bylo zbytečné chodit.

Rozdělili jsme koledovaný prostor na body vaječné, sladkostní, finanční a mimořádné. Tedy domácnosti, kde se koše plnily vejci, penězi, dobrotami či neobvyklostmi jako třpytka či splávek od známého výrobce rybářských potřeb.

Velikonoce, kraslice, malovaná vejce

S dvojím vysypáním koledy utekl čas od osmé do dvanácté jako voda. Z velikonočních dobrot jsme s kluky žili i pár týdnů po koledě. Vždyť to byla také jediná možnost, jak přijít k takovým dobrotám..

Velikonoční koledování později vystřídal zájem o chození po domech, kde bydlely spolužačky i další dívky. Potom každoroční pomlázkování převzaly děti, dále vnuci a tím se velikonoční kruh zatím uzavřel.