Vladimír Burjánek: Vánoce

24. prosinec 2022

Nedělní káva

Přes klidné adventní rozjímání, zastavení a odcházení čtyřech postupně zapálených svící. Přes barborkovské zvuky metliček na skla oken. Přes hlučnější známky přítomnosti Mikulášů, rachotících čertů i něžných andělských pohlazení, rozletěla se vánoční přání jako první vločky sněhu k nám. Pořád si dychtivé dětské hlasy opakovaly: jdou k nám, jdou k nám.

A najednou jsou tady a všechno je jak má být. Stromeček se starými i novými ozdobami na svém místě. Cukroví, co vonělo celý prosinec, je naskládané na svátečních mísách. Nechybí kapr, vánočka a navzdory všem předsevzetím, že tentokrát to už opravdu nebudeme a nemůžeme přehánět, je mnohde zabalených a poschovávaných dárků téměř stejně jako loni.

Jsou Vánoce

Pár dnů, které mají své zázračné kouzlo, dnů, které dýchají vzácností, očekáváním, rozechvěním i radostí z toho, že jsme blízko svých milých, se kterými se máme rádi. Společně prožíváme chvíle, ke kterým jsme připravili pečlivě všechno, co rodina má. Takové zlaté vánoční rodinné šperky. Od postavení betléma až k štědrovečernímu zazvonění. Přeji vám krásné, klidné a spokojené Vánoce.

autoři: Vladimír Burjánek , baj