Vladimír Burjánek: Svatby
V rodinném albu máme spoustu historických fotografií. Vždycky jsem si rád prohlížel ty svatební. I na nich je vidět, jak šel pokrok. Nastrojená babička s dědečkem v ateliéru ve skupinové fotografii s příbuznými.
O dvacet let později šťastně se tvářící maminka s tátou, teta Marta a strýček Stanislav v uniformě finanční stráže i další příbuzní. Navíc máme i fotografie z příjezdu kočáry ke kostelu a obřadu v chrámu. Zažloutlé snímky svatby tety Fany a strýce Luboše, nebo já jak jsem na veselce ve vsi, kde jsem byl za mládence.
Tam se mě pozvaná vyhlášená kuchařka paní Jizerská zeptala, jak mi chutnala svíčková? A já popravdě přede všemi odpověděl, že naše babička vaří lepší.
Při naší svatbě se už nechodilo do ateliéru a máme jen momentky ze svatebního dění a novinku, sadu barevných diapozitivů. Dvojsvatba našich dětí, dcery a syna je zvěčněna na krásných záběrech ze zámeckého interiéru a jak pokročila technika, bylo natočené i pěkné video. To zmizelo při rozvodech.
Z druhé svatby jednoho z dětí už je k dispozici samozřejmě video, ale i fotokniha s krásnými uměleckými snímky profesionála na hradě Kost. Tak jsem zvědav, jak bude svatební dokumentace pokračovat a s čím se setkáme při loučení se svobodou našich vnuků. Vedle selfíček, natáčení na mobily a třeba záběrů z dronů se možná objeví i další zázrak techniky.
Svateb ale nějak ubývá. Možná i proto, jak praví aforismus, že všechno co řeknete před svatbou, může být po ní, použito proti vám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
