Vladimír Burjánek: Smutek
Možná si právě teď prohlížíte večerní dárky a těšíte se nad nimi. Stromeček vám k tomu krásně svítí, ozdoby nad teplem sálajícími radiátory se otáčejí, televizní obrazovka k vám do příbytku pouští už druhou pohádku a vy snídáte v klidu tradiční vánočku prokládanou cukrovím.
Ti mlsnější si pochutnali na smetanové či vinné klobáse, nebo studeném kousku kapra od večera. Je pozdní ráno po Štědrém dnu. Nevím proč, ale pokaždé na mne padl tohle ráno zvláštní smutek. Všechna zvědavost, nedočkavost i rozechvění byly najednou pryč a člověk zjišťuje, že očekávání něčeho nesmírně krásného je lepší než naplněná jistota. Vánoce jsou opravdu o lidské laskavosti, pochopení, radosti a pospolitosti. Někde vyjádřené skromnými pozornostmi, jinde honosnými dary. Pravé vánoce mají svoji vůni pečeného cukroví i hořícího františka nebo purpury. Barvu zelených stromků, bílých závějí i zlatého či zeleného jmelí. Vánoce mají svůj zvuk rolniček, zvonků i zvonů, varhan i chorálů. Nebo velebného ticha posvátných nocí, krátkých dnů i dlouhých večerů. Ať se k vám jejich kouzlo za rok šťastně vrátí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
