Vladimír Burjánek: Smutek

Ti mlsnější si pochutnali na smetanové či vinné klobáse, nebo studeném kousku kapra od večera. Je pozdní ráno po Štědrém dnu. Nevím proč, ale pokaždé na mne padl tohle ráno zvláštní smutek. Všechna zvědavost, nedočkavost i rozechvění byly najednou pryč a člověk zjišťuje, že očekávání něčeho nesmírně krásného je lepší než naplněná jistota. Vánoce jsou opravdu o lidské laskavosti, pochopení, radosti a pospolitosti. Někde vyjádřené skromnými pozornostmi, jinde honosnými dary. Pravé vánoce mají svoji vůni pečeného cukroví i hořícího františka nebo purpury. Barvu zelených stromků, bílých závějí i zlatého či zeleného jmelí. Vánoce mají svůj zvuk rolniček, zvonků i zvonů, varhan i chorálů. Nebo velebného ticha posvátných nocí, krátkých dnů i dlouhých večerů. Ať se k vám jejich kouzlo za rok šťastně vrátí.