Vladimír Burjánek: Republika

Ten filatelistický mi vyprávěl Ludvík Pytlíček, semilský občan a světově proslulý odborník. Podle Muchova návrhu byly pro novou republiku už 18. prosince 1918 vydány poštou nové známky. Bylo jich ale málo, proto museli přetiskovat staré maďarské a rakouské známky razítkem Pošta československá 1919. Mezi přetiskované známky se z nouze dostalo pár kusů na odlišném žilkovaném papíru a právě ty se staly vzácnostmi nejen pro filatelisty. Vzal si je domů tehdejší ministr pošt a chtěl je na Nový rok dát členům vlády jako dárek. Jeho nezbedný syn je našel a několik čtyřkorunových a desetikorunových prodal. Byla mezi nimi i jedna čtyřkorunová právě na odlišném žilkovaném papíru, navíc s obráceným přetiskem. Od prvního majitele - poštovního oficiála Lešetického putovala dál. V roce 1924 byla v brněnské aukci vydražena za 32 tisíc korun rakouským sběratelem, za deset let po berlínské aukci zmizela a objevila se až v Praze u advokáta Sobotky, kterému ji režim v roce 1959 zabavil při konfiskaci majetku. Známka odpočívala pak téměř 40 let v Poštovním muzeu, než byla vrácena v restituci. V roce 1996 koupil tuto nejvzácnější československou poštovní známku Ludvík Pytlíček. Po deseti letech byla vzácná známka představena novým majitelem veřejnosti na mezinárodním veletrhu SBĚRATEL v Praze a o tři roky později na světové prestižní výstavě v Monte Carlu. Tenhle, kdysi čtyřkorunový, dnes český Modrý mauricius, připomínající vznik republiky, je pojištěný na rovných deset miliónů korun.