Vladimír Burjánek: "Přání"

26. prosinec 2010

Děti se ještě těší z neokoukaných dárků, některé už možná vzaly za své, na jiné ani nedošlo. Ti, kteří onu možnost mají, přišli včera na oběd k jedněm rodičům, dnes poctí svou návštěvou druhé rodiče, takový je obyčej. Možná se sejdete i s dalšími příbuznými a všichni se budou divit, jak ten rok uletěl.

Vždyť to bylo vlastně nedávno, když jsme takhle seděli společně, potom rozkvetly stromy, parkrát jsme se vykoupali, užili si dovolenou, zahoubařili, schrabali listí a sháněli vánoční stromeček. To jen dětem se čas neskutečně vleče, nám na prahu dost zralého věku zase nějak rychle letí. Máme před sebou pár posledních dnů letošního stoupání k jedenáctce na kalendáři a můžeme se v klidu zastavit a zamyslet, jaký to pro nás byl rok. Pro každého jiný. Někdy horší, jindy lepší, ale chvála budiž tomu, že vůbec byl. Přišel mi před koncem roku zajímavý e-mail. Aktuální stav lidí na celém světě, počet právě narozených, zemřelých, vzestup i úbytek v tomto roce. Fascinující číselné proměny, jak na tom v okamžiku, kdy se právě díváte, lidstvo je. Tak si do dalšího roku společně přejme, abychom byli i za rok v kolonce těch, kdož ještě šlapou po matičce Zemi.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.