Vladimír Burjánek: Nový rok
Třetí den dalšího roku je něco jako dva dny po divadelní, nebo filmové premiéře. Při prvním dnu několika předešlých Nových roků jsem si vždycky v dobách mládí hořce připomínal slova mé babičky: jak na Nový rok, tak po celý rok. Zejména tehdy, když silvestrovské veselí bylo o něco bujarejší než obvykle a druhý den byla má hlava včelín. A nedovedl jsem si představit, že by mě tohle mělo provázet po celý rok začínající. O těchto krušných chvilkách po oslavách konce roku říkával náš strýc Pitro, že mu deklík na glóbusu, čímž myslel hlavu, poskakuje a mozek třeští. Je to nepochopitelné, dodával pokaždé.
Celej večer jsme pili na zdraví a ráno jsem mohl umřít. Mnozí z vás se podobných nedopatření při vstupu do letošních 365 dnů vyvarovali, s vědomím oné dávné lidové moudrosti o prvním kroku a pokud ne, ti nepoučitelní se musejí spokojit s dalším rčením, že komu není rady, tomu není pomoci. Když už jsme u těch doporučení předků, tak v mnoha rodinách ještě důsledně dodržují, že k obědu na prvého ledna by nemělo být nic od drůbeže, tedy s peřím, aby prý neulétlo štěstí. Jestliže jste důsledně dodrželi pokyny minulosti, můžete očekávat s nadějí pěkný, právě začínající „šestnáctkový" rok.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
