Vladimír Burjánek: Naschválníček

29. březen 2016

Nedělní káva

Máte doma také skřítka, který vám schovává a přemísťuje věci? Moje žena ho dokonce pojmenovala, říká mu Naschválníček. Ona vůbec na tyhle nadpřirozené bytosti věří. Když například jdeme na houby, při vstupu do lesa poprosí Houbovníčka, aby na ni byl hodný a pomohl jí najít. Asi to funguje, protože obvykle mívá v košíku větší nadílku, než my, kteří spoléháme jen na sebe a ne pomoc odněkud. Ale zpět k onomu domácímu šotkovi. Dělá opravdu nepravosti.

Teď nemyslím jen zcela běžné schovávání brýlí, klíčů a peněženky, což je jeho tradiční, téměř každodenní folklór, ale občas jde i o daleko neobvyklejší předměty. Mimochodem peněženku hledal nedávno třeba náš soused a nevěděl, kde ji položil po příchodu z nákupu, až ji odpoledne našel v ledničce, kam ji uložil s přineseným masem, divil se. Náš Naschválníček, aby občas zpestřil svůj repertoár, sebere důležitý doklad, složenku, knížku, nebo špunt do dřezu a dá je na místo, které byste nečekali. Moje žena vymyslela na počínání domácího skřítka recept. Ignorovat ho, nehledat! A to ho tak strašně otráví, že postrádanou věc objevíte nevědomky velmi brzy. Nevěříte? Zkuste to a téměř vám zaručuji úspěšnost. A kdyby přeci jen ne, je u vás ten druhý, co nedávno zabrousil i k nám. Říkají mu skleróza a musí se s ním bojovat, ignorovat se nedá.

autor: Vladimír Burjánek