Vladimír Burjánek: Lumumba

12. srpen 2018
hrací karty
0:00
/
0:00

Do svého prvního zaměstnání jsem jezdil nejdříve vlakem. Půlhodinovou cestu skrze několik tunelů prožíval každý po svém. Někdo spal, jiný koukal z okénka na krajinu a stálá parta chlapů hrála pokaždé karty, „dudáka". Dokonce si pamatovali, kdo poslední den před tím rozdával. 

Jeden byl ouřada v okresním městě, druhý učitel, třetí uvědomělý vedoucí novinové služby a čtvrtý dělňas ve stavebním podniku. Nehádali se nikdy, občas si jen chlapi vyměňovali názory, co měl kdo vynášet a jak to měl hrát lépe.

Vašan, to byl onen dělník, zřejmě inspirován nějakými zprávami v televizi jednou ráno při obvyklé hře, zdůraznil pokaždé při vynesení trumfu svůj úspěch a plesknutí karty umocnil zvoláním Lumumba! Což byl tehdy známý konžský politik, vůdčí osobnost národně osvobozeneckého boje a pozdější první předseda vlády republiky Kongo.

Hrací karty

Viděl jsem, jak jeho zvolání vždycky ranilo uvědomělého spoluhráče, jakoby ho někdo spálil rozžhaveným železem. Trpěl, ošíval se, pak to nevydržel a obul se demonstrativně do karbaníka: Ty, soudruhu, víš ty vůbec, kdo to je Lumumba? A následovala poučná přednáška.

Vašan na něho koukal jak zjara a když skončil, zareagoval po svém. Víš co ty mi můžeš? A i s tím tvým Lumumbou!

Spustit audio
  • Životní styl
  • Publicistika
  • zamyšlení