Vladimír Burjánek: Houby
Když v létě padají provazy deště a kouří se z lesů, bývá to předzvěstí houbařského ráje. Jsme veskrze houbařská rodina. Základy nám dali rodiče v lesích kolem hradu Trosky a sítě podtroseckých rybníků, kde jsme trávily jako děti převážnou část prázdnin.
Tam jsou naše houbařská místa i dnes, ačkoliv les se mění a stárne stejně jako my. Stejné houbařské základy, jako nám, vštěpujeme i my našim vnukům a předáváme jim místa, kde rostou, aby zbytečně nebloudili lesem s prázdnými košíky, poznali kozáka, křemenáče, hříbky pravé, podhříbky i satany. Ač jsme úspěšní v čase houbařských žní všichni, přeci jen nejkvalitnějším houbařem je moje žena. Přichází s prvními houbami obvykle tehdy, kdy by ostatní hledali lupou a stejně nenašli. Letos přinesla prvního hřiba na první letní den, kdy všichni tvrdili, že u nás ještě nerostou. Vášnivým houbařem je i synovec, se kterým jít do lesa je ovšem utrpení odmalička. Harpagon by měl z něho radost. Jak se někdo sehne, už míří k němu a kličkuje mezi vámi tak, že z houbařiny máme málem závody. Pokud jste právě uprostřed mykologických radovánek, užívejte si. Ale pozor, sbírejte jen houby, které znáte. Vtipálkové tvrdí, že všechny houby jsou jedlé, ale některé jen jednou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
