Vkládáme teď peníze do porostů, které budou nést lidem užitek za desítky let, říká ředitel Lesů ČR

Dalibor Šafařík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Nejdříve mi řekněte, jaký byl tedy ten rok a tři měsíce, co jste ve funkci generálního ředitele?
První půlrok byl opravdu náročný, hlavně na časovou kázeň a program, sestavení týmu, práce s kolegyněmi a kolegy. Ale já jsem u Lesů České republiky pracoval už od roku 2014 na pozici ředitele krajského ředitelství v Brně, takže jsem spoustu spolupracovníků znal a znám, nicméně to tempo náběhu do funkce generálního ředitele bylo opravdu náročné, ale já mám rád výzvy. Teď už je to klidnější.

Při kůrovcové kalamitě je nejdůležitější včasný zásah. Aktivní lesník, který je pořád v lese a sleduje, kde se napadené stromy objevují.
Dalibor Šafařík, generální ředitel Státního podniku Lesy České republiky

Jednou z vašich priorit byl na začátku boj s kůrovcem. Jak se to daří? Jak to aktuálně v Česku s kůrovcem vypadá?
Kdybych to měl hodnotit aktuální optikou, tak nad očekávání dobře. V případě lesů, které spravují Lesy České republiky, tak od počátku kůrovcové kalamity, která odstartovala v letech 2015 a 2016, tak máme nyní nejnižší tzv. kůrovcový zůstatek. A co se týče situace ve východních Čechách a v Královéhradeckém kraji, tak tady máme druhý nejnižší stav vůbec v rámci republiky.

Čtěte také

Jaké jsou plány nového generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky Dalibora Šafaříka?

Kde je naopak nejhorší stav v republice?
Řekněme, že tam, kde musíme být nejvíce opatrní a obezřetní. Protože riziko kůrovcové kalamity ještě není zcela zažehnáno. Jsou to zejména severní Čechy a severní Morava. Pomohlo nám určitě počasí v loňském roce. Ale já vždy říkám, když slyším, měli jste dobré počasí, že jsme počasí měli všichni stejné. Je ale pravda, že tentokrát nám počasí určitě pomohlo, pomohly nám vlastní kapacity, pomohla nám rychlá reakce. Jsme jako podnik úplně jinak vybaveni, než tomu bylo na začátku kůrovcové kalamity.

Jaké jsou metody boje s kůrovcem?
Nejdůležitější je včasný zásah. To znamená aktivní lesník, který je pořád v lese a sleduje, kde se kůrovcové stromy objevují. A ty se potom musí co nejdříve a co nejrychleji vytěžit a zpracovat. Pokud už se kalamita rozjede do velkých objemů a rozměrů, tak potom nastupuje celá řada tzv. asanačních opatření v podobě využívání třeba tzv. insekticidních sítí. Ty vypadají jak moskytiéra napuštěná určitým chemickým přípravkem, které toho brouka likviduje i mechanicky. Na harvestorových lavicích máme odkorňovací zařízení, tedy těch nástrojů je celá řada. A využívají se podle intenzity napadení.

Musíme být obezřetní, riziko kůrovcové kalamity není zažehnáno. Ale jako podnik jsme teď úplně jinak vybaveni, než na začátku kalamity.
Dalibor Šafařík, generální ředitel Státního podniku Lesy České republiky

Co druhová skladba našich lesů? Také nahrává kůrovci?
Zcela jistě. O kůrovci, o tom nejznámějším lýkožroutu smrkovém, se ví, dnes už je i veřejnost významně poučená, že on je tzv. sekundární škůdce. Ale když se přemnoží, a on se přemnoží tam, kde má co papat, tak potom udělá paseku. A to především kvůli tomu, že v minulosti druhová skladba lesů v České republice byla taková, že převažoval smrk.

Čtěte také

Co je chytrý les? Na první pohled vypadá úplně běžně, vědci v něm ale mají desítky senzorů a čidel

Proč se smrky dříve masivně vysazovaly?
To je mnohasetletá historie. V zásadě tomu přispíval stav klimatu v té době. A mimo jiné také to, že smrk je jedna z nejlépe stavebně a konstrukčně použitelných dřevin. Rychle roste, zvěř ji příliš neokusuje, má široké použití, takže naši předkové, vědomi si těchto nesporných výhod, smrk využívali. Ovšem tím, jak se postupně mění počasí, a v poslední době se mění velmi rychle, tak smrk na to doplácí. Nicméně za blahobyt, který z lesů z minulosti máme, vděčíme smrku. Ale je potřeba dbát na to, aby skladba našich lesů už nebyla tak jednotvárná a monotónní. Aby lesy byly vícedruhové a pestré. I v tomto případě platí, dobrého pomálu.

Jaké jsou letošní plánované investice do obnovy lesů? Protože v tomto směru se vám v minulém roce hodně dařilo.
Nazýváte to úplně přesně, protože byť peníze, které vkládáme do obnovy a výchovy lesů, jsou vlastně provozním nákladem, tak správně to jsou investice. My vkládáme peníze do porostů, které vzniknou a budou nést užitek za desítky let v budoucnosti. Ten největší rozsah obnovy už máme za sebou, ten byl v roce 2020. Teď už postupně, jak máme většinu kalamitních holin zalesněných, tak ta obnova klesá. Nicméně máme před sebou velký úkol v péči o tyto porosty a o jejich výchovu. To jsou řády miliard korun, které stále vynakládáme.

Lesnatost u nás je 37 procent, jsme nad evropským průměrem. Aktuálně je Evropa jedním z nejlesnatějších kontinentů světa.
Dalibor Šafařík, generální ředitel Státního podniku Lesy České republiky

Slyšel jsem, že se vám podařilo obnovit lesy téměř na 17 tisících hektarech. Jen pro příklad, Karlovo náměstí v Praze, které je největší v republice, tak to bylo asi 2 100 takových náměstí.
Je to tak.

Co vás přivedlo do lesa? Vystudoval jste Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, sám jste Brňák.
Jsem rodák z Brna a už jsem v pořadí třetí v generacích našeho rodu lesníkem. Takže to bylo přirozené. Já jsem prakticky už od střední školy věděl, že chci studovat tento obor. A v roce 1995, ještě za studií na vysoké škole, jsem začal pracovat jako dřevorubec u Městských lesů brněnských. Mimochodem v té době tam byla také kůrovcová kalamita, sice ne takových rozsahů, ale manipuloval jsem kůrovcové dříví na manipulačním skladě. Prošel jsem celou řadou pozic od mistra na pile přes odbytáře až po ekonoma. Při studiích jsem si vůbec neplánoval, že se nakonec budu věnovat lesnické a environmentální ekonomice, ale je to hlavní část mé profese.

Kolik je u nás zalesněné plochy a o kolik z toho se starají Lesy České republiky?
Pokud to vyjádříme v procentech, teď podle posledních výstupů národní inventarizace lesů, tak jsou to téměř 3 miliony hektarů. Přesně 2,92 milionů hektarů, lesnatost u nás je 37 procent. A v současnosti se Lesy České republiky starají o necelých 41 procent z této výměry. Je to necelých 1,2 milionů hektarů lesa.

Čtěte také

Lesy ČR v loňském roce snížily těžbu dřeva o 16 procent na necelých 8 milionů metrů krychlových

Severské země, jako Finsko a Švédsko, mají 73 procent zalesněnosti, ale tam je to opravdu o hustých lesích.
Nicméně evropský průměr je 35 procent. Takže jsme mírně nad evropským průměrem.

Číslo zalesněné plochy prý u nás každoročně stoupá, dokonce je tady dnes snad dvakrát více lesů než za dob Marie Terezie.
Co se týče porostu na půdě, tak ano. Je to skutečně tak. Aktuálně je Evropa jedním z nejlesnatějších kontinentů v rámci světa vůbec.

Les, to je také místo k rekreaci. Jak spolupracujete s Klubem českých turistů? Podporujete je třeba i v jejich turistickém značení?
Spolupráce s Klubem českých turistů je dlouhodobá a já si jí osobně velice vážím, protože nadšení těch lidí je obdivuhodné. A právě spolupráce v udržování turistických tras a v nápomoci turistického značení, které je světově ojedinělé, to je příklad funkční a dlouhodobé spolupráce.

Když si vy potřebujete odpočinout, vyrazíte na dovolenou spíše k moři nebo na hory?
U mě jednoznačně vedou hory.

Dalibor Šafařík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jak to vypadá se stavbou vašeho nového sídla v Hradci Králové? Protože to současné už dávno nesplňuje mnoho kritérií, od energetické náročnosti až po statiku. Roky se hovoří o nové, krásné dřevostavbě, ale zbrzdila ji právě kůrovcová kalamita posledních let. Jak to vypadá se stavbou teď?
Stav našeho stávajícího sídla je skutečně špatný a vyžaduje spoustu peněz na údržbu. Projekt nového administrativního centra už je přeci jen nějaký ten rok starý, takže nastaly změny podmínek pasivity takových budov, včetně stání pro elektromobily, to vše vyžaduje aktualizaci projektové dokumentace. A ta právě probíhá. Věřím, že se nám to podaří ve velmi krátkém termínu tak, abychom mohli po roce a tři čtvrtě už skutečně zahájit výstavbu. My se tím chceme stát i jakýmsi lídrem v oboru dřevostaveb administrativních budov. Chceme ukázat, že dřevo do stavebnictví skutečně patří a je užitečné, ale i velmi příjemné, ho používat.

Naším hostem byl generální ředitel Státního podniku Lesy České republiky Dalibor Šafařík. Moc děkuji za rozhovor.