Vesnickým školám v okolí Broumova ubývají žáci. Obce na provoz škol musí doplácet

Martínkovice na Broumovsku mají velké problémy s udržením provozu základní školy. Do té v minulosti chodilo i 150 dětí, teď aktuálně jich je 20. Funguje pouze první stupeň. Obec v česko-polském příhraničí tak na provoz školy doplácí, a to zhruba třetinu svého ročního rozpočtu.

Až třetina rozpočtu obce jde v pohraničí na provoz školy a školky. Je to základ přežití vesnice

• Upravit
• Smazat

Některé obce v pohraničí v Královéhradeckém kraji mají velký problém s nedostatkem žáků ve svých základních školách. Na provoz škol radnice doplácí, někde i třetinu ročního rozpočtu. Ve většině obcí tak zbyly jen malotřídky, kde můžou děti absolvovat první stupeň. Někde pak udrželi už jen mateřské školky.

„Způsobuje to postupné stárnutí obyvatel obce. My máme průměrný věk necelých 45 roků, což je hodně. Statistika je navíc zkreslená tím, že řada mladých má trvalé bydliště v Martínkovicích, ale nebydlí tady, " popisuje jeden z důvodů postupného ubývání žáků ve škole nezávislý starosta Martínkovic Jaromír Jirka.

Podle něj už začíná být situace neudržitelná, další vývoj nedokáže odhadnout.
„Doplácíme i na platy pedagogů a nepedagogických pracovníků. Protože nejsme schopni naplnit normu , aby ty mzdy zaplatil stát. Zatím školu držíme, ale bude záležet na zastupitelstvu, jak to bude vypadat dál."

Škola v Martínkovicích|foto: archiv obce Martínkovice

Podobně je na tom s počtem žáků také základní škola v patnáct kilometrů vzdálených Vernéřovicích. I v tomhle případě jde o malou obec v těsné blízkosti hranic s Polskem.
„Pohybujeme se pořád mezi čísly 18, 20 až 25 žáků,"

říká ředitelka tamní školy Jana Pecková. Další zhruba dvě desítky dětí chodí vedle do mateřské školy. Udržet obě zařízení v provozu je ve Vernéřovicích prioritou.
„Vesnice, která má školu žije a má budoucnost. Zatímco, pokud by děti musely někam dojíždět, tak už nemají vztah ke své obci a také ztrácí kamarádství, která tady vznikají."

Správná vesnice má mít kostel, hospodu a školu

• Upravit
• Smazat

Nové rozpočtové určení daní k této trojici ještě přidalo poštu a hasiče.

Slova ředitelky školy potvrzuje nezávislý starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant. Na provoz školy a školky také doplácí, zhruba pětinu ročního obecního rozpočtu, o zrušení vůbec neuvažuje.
„Je tady 10 pracovních míst, lidé je zaměstnáno víc, ale někteří mají menší úvazky. Nejdůležitější ovšem je, že ty děti vyrůstají a žijí od malička s touto vesnicí."

Obyvatel v českém pohraničí stále ubývá, populace stárne

Problémy malých vesnických škol na Broumovsku mohou souviset i se změnou spádovosti škol. Myslí si to předseda Dobrovolného svazku obcí Broumovsko a současně nezávislý starosta obce Božanov Karel Rejchrt.
„V minulosti školy mohly do budoucna plánovat, protože zhruba věděly, kolik dětí ten daný rok do školy přijde. Dnes tu jistotu nemají a je to začarovaný kruh. Tím, že škola upadá, tak do ní chodí zase ještě méně žáků. Rodiče si je berou s sebou když jedou do zaměstnání a dávají je do městských škol."

Vesnické školy na Broumovsku trápí nedostatek žáků. Například do školy v Martínkovicích jich teď aktuálně chodí jen dvacet|foto: Václav Plecháček

Asi klíčovým důvodem současného stavu je postupný úbytek obyvatel v českém pohraničí. Broumovsko patří v tomhle směru mezi nejproblémovější regiony v republice.
Za 20 let může podle prognózy Univerzity Karlovy právě na Broumovsku klesnout populace na polovinu.