Až třetina rozpočtu obce jde v pohraničí na provoz školy a školky. Je to základ přežití vesnice

„My prostě musíme zřizovat školku a školu pro první stupeň. Jinak to nejde. Protože pokud bychom školku nebo školu zavřeli, nebo omezili provoz, tak ta vesnice spěje k zániku," podobně jako nezávislý starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler mluví i řada jeho kolegů z pohraničí.

Čtěte také

Z Orlického Záhoří je to do nejbližší školy v Deštném v Orlicích horách sedmnáct kilometrů, v zimě navíc po těžko sjízdné silnici.

„Když si představíte, že byste šestileté dítě v první třídě posílal do Deštného, kdy ten autobus jezdí přes Šerlich a přijede, nepřijede," říká Vojtěch Špinler.

Děti ve školce (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

Jenže ani ve zmiňovaném Deštném není situace ideální. Vedení obce totiž za provoz školy utratí ročně téměř tři miliony korun.

„Takže to je nějak asi 30 až 35 procent rozpočtu obce," vysvětluje nezávislá starostka Deštného v Orlických horách Alena Křížová. Vedení obce proto uvažovalo o zrušení druhé stupně, proti tomu ale protestovali rodiče dětí a nakonec tak zůstalo vše při starém.

Problémy jsou i v pohraničních obcích na Broumovsku

V Martínkovicích také doplácí na provoz školy téměř třetinu rozpočtu, a druhý stupeň tak zrušili loni, v Šonově nebo Božanově mají pouze mateřskou školku.

Školní třída (ilustrační foto)|foto: Fotobanka Pixabay

Jedním z mála míst, kde se v poslední době situace zlepšila, je Adršpach. Tam nedávno po několika letech provoz malotřídky obnovili a teď podle nezávislého starosty Bohuslava Urbana chystají i rozšíření školy: „Chceme tam vybudovat dvě učebny pro zájmové činnosti."

Alespoň částečnou změnu by mohla přinést novela školského zákona, která začne platit od příštího roku. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu dětí, ale na základě odučených hodin a to by právě pro malé školy mělo být výhodnější.