Velké množství kůrovcového dřeva tlačí tržní ceny palivového dříví dolů. Týká se to hlavně smrku
Letošní účetnictví lesních hospodářů nejspíš nenabídne v souvislosti s těžbou dřeva příliš příjemná čísla - kůrovec škodí, nutí lesníky kácet a prodávat často za ceny, na které by v minulých letech pravděpodobně neslyšeli. Vydělat na tom v konečném důsledku může hlavně zákazník.
Čtěte také
„Ceny jsou příjemnější samozřejmě než loni, ty výkupní, a neustále jdou dolů. Až se dostávají pro lesáky a majitele lesů do mínusu. Protože oni dřevo vytěží a ještě na něj doplácí. Je mi jich líto, ale i naše prodejní ceny jdou dolů," popisuje Martin Mádle, zpracovatel a prodejce palivového dřeva.
Ve výsledku to znamená, že se ceny smrku včetně dopravy pohybují zhruba na úrovni kolem 750 korun, v minulosti to bylo i hodně přes tisíc. Roste naopak cena tvrdého dřeva, kterého je nedostatek a prodává se i za více než 1300 korun za metr.
Lesníci očekávají, že i v dalších měsících bude na trh proudit především smrk
Potvrdil to i nadlesní Městských lesů v Hradci Králové Tomáš Jankovský.
„Teď je tedy prioritní smrk, aby se nám nešířil kůrovec dál. Na borovici už máme nyní domluven minimálně jeden, možná i dva harvestorové uzly a celou zimu se budeme snažit zpracovávat borové souše. Kromě toho, že strašně klesá cena dřeva, tak se někde také úplně zadrhává odbyt. Zatím se ještě pořád daří nějaké dříví prodávat."
A to už se přitom lesníci dostávají do situace, která pro ně není příjemná. Popsal jí mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
„Víme, že za první pololetí letošního roku byly náklady na výrobu jednoho kubíku dřeva 909 korun, přičemž výnosy z toho byly zhruba 1 100 korun. Tedy v ten okamžik jsme byli ještě v plusu zhruba 200 korun na kubík dřeva. Ve druhé polovině roku se ceny změnily a už víme, že budeme ve ztrátě. Dnes už těžíme dřevo dráž, než za kolik jsme ho schopni reálně prodávat."
KRNAP těží jen napadené smrky, zdravé dřevo nechává v lese
KRNAP letos vytěžil už kolem 40 tisíc kubíků kůrovcového dřeva, což je násobně víc ve srovnání s předchozími lety - v letech bez nadměrného výskytu kůrovce to jsou třeba jen stovky metrů krychlových napadeného dřeva.
Čtěte také
A to sezóna ještě nekončí - KRNAP proto zastavil všechny své plánované těžby, těží jen napadené smrky a zdravé dřevo zatím nechává v lese. Kácet ho a prodávat pod cenou by nedávalo smysl ani ekonomický, ani ekologický.
Nad plán běžné těžby se zřejmě dostanou hradecké Městské lesy, a i v tomhle případě půjde jen o kůrovcem poškozené stromy, říká Tomáš Jankovský.
„Tím, že musíme povinně přednostně zpracovávat nahodilou těžbu, tak už je teď vidět, že půjdeme nad rámec oněch 17 200 a pojedeme pořád tyto nahodilé těžby."
Podobně na tom jsou i někteří další majitelé lesů. Ceny smrkového palivového dřeva jsou rekordně nízko, další razantní snížení se ale vzhledem k nutným nákladům na techniku, zpracování, rozvoz a mzdy už čekat nedá.
Související
-
Všestary na Hradecku vlastní 45 hektarů lesa. Na části z nich teď bojují s kůrovcem
Část lesů patřícím obci Všestary na Hradecku okupuje a likviduje kůrovec. Z pětačtyřiceti hektarů všestarských lesů, připadá asi 25 procent na smrkové dřevo.
-
Kůrovcová kalamita neohrožuje jen stromy, ale i návštěvníky lesa. Lesníci nabádají k obezřetnosti
Podle novelizované vyhlášky je totiž nově umožněno správcům lesa odložit těžbu kůrovcových souší až do prosince 2022. V některých oblastech je tak riziko pádu stromů velké.
-
Kůrovec se nevyhnul ani hradeckých městským lesům. Hrozí tomuto oblíbenému místu kácení?
Řadu let se mluví o kůrovcové kalamitě. Dávno pryč jsou ale doby, kdy se kůrovec dával do souvislostí především s horami, ať už se Šumavou nebo s Krkonošemi.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Odrazujeme malé dlouhodobé pronajímatele. Je pro ně výhodnější nabízet byt na Airbnb, říká Prokop
-
Ruská ekonomika se přehřívá, inflace roste. Válka Putinovi v jednu chvíli srazí vaz, věří analytik
-
Vláda se neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro, uvedl ministr Rakušan
-
Ve Švýcarsku jsem vařil pro 18 hostů, teď jich mám 300, říká zakladatel dobročinné vývařovny v Bejrútu