Vědci popsali téměř kompletní želví krunýř z Ahníkova na Mostecku starý přibližně 20 milionů let

Družice AMBIC, QUVIK nebo konstelace VZLUGEM – to jsou některé z projektů, které bude možné realizovat díky novým čistým prostorům pro integraci družic ve VZLU AEROSPACE (dříve Výzkumný a zkušební letecký ústav). Prostory jsou klasifikovány jako ISO 8 podle Mezinárodního standardu pro klasifikaci čistých prostor (EN ISO 14644-1). Čistota prostředí, ve kterém se družice integrují, je důležitá, protože snižuje riziko poruch.

Čtěte také

Snaha o přežití druhu. Vědci dávají embrya vyhynulých nosorožců severních bílých do náhradních matek

Výzkum trojice vědců, kteří získali Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, popisuje speciální imunitní buňky, které tlumí imunitní reakci. Pokud tyto buňky nefungují správně, mohou vznikat různá autoimunitní onemocnění. Další výzkum se proto zaměřuje na to, jak je pro léčbu nemocí jako cukrovka prvního typu nebo roztroušená skleróza, využít. V lidském těle fungují různé typy bílých krvinek, buněk, které zprostředkovávají imunitu. Zásadním typem mezi nimi jsou T-lymfocyty, které řídí imunitní odpověď lidského organismu. 

Vědci popsali téměř kompletní želví krunýř z lokality Ahníkov na Mostecku starý přibližně 20 milionů let. Krunýř a jednotlivé úlomky hřbetního krunýře objevil Zděněk Dvořák v roce 1995. Od roku 2023 ho zkoumali paleontologové. Želví krunýř náleží příbuznému druhu dnes žijící želvy mohutné. Želva mohutná je čtvrtá největší želva na světě a zároveň největší asijská želva. Doposud neznámý druh byl pojmenován Manouria morla, na počest obří želvy z románu Nekonečný příběh Michaela Endeho, která je známá též jako Morlor díky českému dabingu stejnojmenného filmu.

Čtěte také

Univerzita Hradec Králové otevírá špičkovou datovací laboratoř: Pomáhá odhalit minulost lovců mamutů

Čeští vědci zkoumají bílkovinu zodpovědnou za nežádoucí účinky některých léčiv. Poznatky, získané díky látce vyzařující světlo a speciálnímu mikroskopu, mohou přispět k výrobě bezpečnějších a účinnějších léků. Savci včetně člověka podle vědců vnímají pachy, chutě či světlo prostřednictvím signalizace, na které se podílí bílkoviny zvané G-proteinové receptory. Hrají významnou roli v přenášení informací zvenčí do nitra buněk i dalších procesech, například při nemocech srdce, neuropsychiatrických chorobách, u alergií nebo nádorů. 

Mamutí naleziště v Ústí nad Labem si mohou lidé prohlédnout on-line. Archeologové pokračují ve zpracování dat z mamutího naleziště v Ústí nad Labem, pro které nyní vznikla webová prezentace. Kvůli nálezu pozůstatků nejméně 19 mamutů srstnatých a dalších zvířat a nástrojů ze starší doby kamenné se zpozdí a prodraží výstavba justičního paláce ve čtvrti Bukov. Nový termín dokončení prací je září 2028. Paleolitické naleziště objevené před rokem se zařadilo mezi nejvýznamnější ve střední Evropě. 

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!