Vědci poprvé zaznamenali orangutana, jak si bylinou vyléčil ránu. Jsme si více podobní než rozdílní
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení. Sledujeme vesmírné projekty, lékařské výzkumy nebo archeologické objevy.
Čtěte také
V komplexu Vlčí doupě v polské Gierloži, v domě využívaném za druhé světové války říšským maršálem Hermannem Göringem, objevili polští badatelé ostatky pěti lidí. Informovala o tom gdaňská nadace Latebra, která má povolení k průzkumu v areálu někdejšího hlavního stanu nacistického diktátora Adolfa Hitlera v bývalém Východním Prusku. Není jasné, kdy se tyto ostatky pod podlahou Göringova domu octly.
Nově opravený Zeissův dalekohled ve Štefánikově hvězdárně v Praze uvedli opět do provozu. Pro veřejnost bude dalekohled v renovované hlavní kopuli hvězdárny zpřístupněný symbolicky v sobotu 4. května. Na tento den připadá 105. výročí úmrtí zakladatele československého státu a astronoma Milana Rastislava Štefánika a zároveň 95. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny pro veřejnost.
Čtěte také
Chemické roboty Františka Štěpánka využívají odborníci celého světa. Výzkum chemických robotů pro léčiva byl první prestižní grant typu ERC Starting, který získali čeští vědci od Evropské výzkumné rady. Za 20 let v Evropské unii přišlo do české vědy přes 9,5 miliardy korun. Podle Technologického centra Praha putovaly peníze většinou na špičkové výzkumy, které nezřídka ovlivňují i světovou vědu. Tak jako chemické roboty Františka Štěpánka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Po 16 letech práce má několik patentů, laboratoří i úspěšných studentů.
Vědci v Indonésii poprvé pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. „Jsou to naši nejbližší příbuzní a to opět ukazuje podobnosti, které s nimi sdílíme. Jsme si více podobní než rozdílní,“ uvedla bioložka Isabella Laumerová z německého Institutu Maxe Plancka.
Čtěte také
Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. Jeden ze svitků podle odborníků popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně. Navzdory tomu, že bojoval s horečkou a byl na pokraji smrti, si Platón zachoval dostatek jasné mysli, aby kritizoval hudebnici za nedostatek rytmu, vyplývá z vyprávění na svitku.
Archeologický výzkum na Vyšehradě, který začal před sto lety 5. května 1924, přinesl objevy evropského významu a zbořil mýty spojené s tímto místem. Například se vyvrátila domněnka, že Vyšehrad, který je o dvě až tři generace mladší než Pražský hrad, s ním nemohl soupeřit o politickou moc. Archeologové přitom odhadují, že více než 80 procent plochy Vyšehradu stále ještě zbývá k prozkoumání.
Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!
Související
-
S projektem rychlejšího, levnějšího a udržitelnějšího vývoje léčiv pomáhá vědcům i umělá inteligence
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
Univerzita Karlova buduje v Hradci Králové lékařský kampus. Půjde o výjimečné centrum vzdělávání
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
-
První pacient s implantovaným mozkovým čipem dokáže myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.