Václav Souček: Ode zdi ke zdi
Těžko počítat organizace, které podporovaly za rozpočtované peníze turistický ruch v naší zemičce. Bylo jich víc než dost, od celostátních, přes regionální, až po místní společenstva.
Po dlouhé roky to vypadalo, že Česko - coby pokladnice památek - potřebuje turisty s devízami jako sůl, ale ouvej - najednou se cosi překotilo, a vysvítá, že bude třeba turistický ruch zkáznit.
Čtěte také
Nápory davů zažívají Krkonoše a Adršpach, Český Krumlov odstavuje autobusy a kasíruje za vjezd, srdce Evropy Praha je návštěvníky přelidněné, zaplevelené podvodnými replikami historických vozidel a rozpůjčovaných koloběžek, jakož i pofiderních upomínkových předmětů, které nemají s Prahou co společného.
A začíná se uvažovat o vstupném; Poláci prý už za Krkonoše vybírají, a příklady, jak známo, táhnou.
Z hloubi nedokonalé paměti: pubertální recesisté prý kdesi vybírali po korunce mýtné na historickém mostku. Místní je poslali do háje, ale nemístní s úsměvem šacovali drobné po kapsách.
Mohlo by to zatímně postupovat tak, že agentury na podporu cestovního ruchu by zapracovaly na sofistikovaném systému jeho omezení.
Rozumí se, že za mírnou částku, která by postupem času byla valorizována.
Související
-
V Krkonoších je kolem 30 turistických tras vhodných i pro vozíčkáře nebo rodiny s kočárky
Správa Krkonošského národního parku momentálně rozšiřování sítě takových turistických tras neplánuje a vzdala se i myšlenky na bezbariérové zpřístupnění vrcholu Sněžky.
-
Bezohlední turisté staví v Krkonoších „kamenné mužíky“. Nenávratně tak ničí vzácnou přírodu
Strážci krkonošského národního parku bojují proti stavitelům tzv. kamenných mohyl neboli mužíků. Neukáznění turisté je staví u frekventovaných tras, ale i v 1. zóně parku.
-
Není zvěř jako zvěř! Odpadky jako invazivní druhy v přírodě. V Krkonoších jim „vyhlásili válku“
V loňském roce navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo téměř 3,8 milionu lidí. To dokazuje, že příroda Krkonoš je stále lákavější cílovou destinací.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.