Václav Souček: O odcházení
Když si odmyslíte „národní podnik", zůstává značka. Soběslavská JITONA měla a má mezi nábytkáři vynikající pověst. Uměla nejen vícegenerační nábytek - to i sektorový - z poctivé laťovky a prvotřídní dýhy, její čalouněné soupravy prezentovaly nápaditá technická řešení a vysokou trvanlivost.
Jako je třeba umět zacházet s nábytkem, aby sloužil bez problémů a dlouho, tak by bylo záhodno opatrovat „rodinné stříbro", tedy výrobu a prodej českého zboží setrvalé kvality.
Zpráva o tom, že JITONA (založená 1951) bude co nevidět znovu propouštět, a dost možná i skončí, zarmoutí.
Po sklu a porcelánu řídne další sortiment, v podobě další, výsostně české firmy.
Nemáme zřejmě dost komor a komorníků, aby skvělou práci českých nábytkářů ubránili před pažravostí obřích korporací. Nad tím se lítost mísí s výraznou nevolí… Ten poslední pocit bývá hovorově zván jadrněji.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
