Václav Souček: Jako oheň a voda
Vývojové a přechodové fáze společenských změn jsou tak různorodé a nesourodé, že se z toho člověku tají dech. Alžírsko se vyhnulo „arabskému jaru“ údajně zásluhou prezidenta Butefliky; monarcha vydržel na postu až téměř do nevědomí, leč nikdo ze smrtelníků tu nemůže být navěky.
Americký prezident Ronald Reagan se zasloužil o svět v relativním míru, když tehdejší SSSR přiměl, aby se ve zbrojení uzávodil, ale kdyby nebylo M. Gorbačova, kdoví, jestli by teď svět neválčil klacky a kamením.
Chvála všem, kdož dokáží hořlavé spory hasit v zárodku a znesvářené spojovat, ale dlužno posunovat opatrně; voda umí po ohni dílo zkázy i dokonat, oba živly jsou… nesourodé.
Mezi civilizovanými lidmi by to mělo chodit jinak; Michal Prokop trefně zmínil na předávání Andělů, že demokracie je nepřetržitá debata o polarizaci názorů, o tom nespojitelném. A tak jsme to přece před těmi třiceti lety chtěli, ne?
Související
-
Václav Souček: Na horší časy
Něco na poli, něco v bance, něco ve slamníku, říkávalo se prý za časů našich babiček. Nebyl to panický strach, nýbrž zkušenost z doby obsazení Hitlerem.
-
Václav Souček: Hájení
Kdo všechno, a kdy hájil naše zájmy? Bývávalo, že strana, vláda, a z titulů televizních seriálů Žena za pultem, Muž na radnici, Okres na severu a Nemocnice na kraji města.
-
Václav Souček: Chyba lávky
Vzpomínat znamená stárnout, ale také připomínat. V hustých korunách aleje před někdejším sídlem zdejší rozhlasové redakce se zabydlelo celoročně drobné ptactvo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
