Václav Souček: Chyba lávky

19. únor 2019

Vzpomínat znamená stárnout, ale také připomínat. V hustých korunách aleje před někdejším sídlem zdejší rozhlasové redakce se zabydlelo celoročně drobné ptactvo. Vrabci, chocholouši, sýkorky, všechno to shánělo od rána do noci obživu.

Karel Poláček napsal, že ptáci vítají jitro zpěvem, a poddůstojníci řvaním; dovolím si klasikovi namítnout, že halasné čiřikání každé ráno připomínalo spíš hladovou demonstraci, zejména po mrazivé noci.

Tak chocholouše dnes skoro nevidět, a když po Vás kouká po očku kos, hopkající mezi zaparkovanými auty, zpomalte, a obejděte ho. Má se co činit, aby se obešel mezi přemnoženými holuby a hrdličkami.

Sýkory koňadra i modřinka a vrabci obsadili při sčítání přední příčky|foto: Jolana Nováková

Drobného ptactva ubývá, protože ubývá hmyzu, a na vině jsou herbicidy a pesticidy, jak míní odborníci. Zato neubývá houfných náletů špačků na vinicích a sadech, a věčně hladových kormoránů na rybnících. Matka příroda umí neuvěřitelně obnovovat rostlinné a živočišné druhy, ale její moudrost nestačí na pustošivé omyly nomenklaturních hospodářů všeho druhu.

Chyba lávky, kterou bezstarostně přecházíme.

autoři: Milan Baják , VS