Václav Souček: Ahoj, Mirku
Olomoucká sportovní hala Na Šibeniku sloužila tou dobou především basketbalu, a správcoval tam populární František Venclovský, ten, co přeplaval kanál La Manche na pokraji totálního vysílení. Když národní finále festivalu Porta v Olomouci naplnilo publikum tuto halu nahusto po tři roky po sobě, František Venclovský svítil nadšením - a nebyl sám.
Ve stejném prostředí zářil a exceloval moderátor Mirek Kovářík, stíhal věcné informace střídavě a bez oddechu na dvou podiích a zdobil soutěžní přehlídky ZUČ nenapodobitelným přednesem poezie z Ortena, Hraběte a Kainara.
Trošku jsme si dělali šoufky z jeho uvítací zdravice „Kamarádi, přátelé, ahoj!“
Přidaná hodnota Mirka Kováříka byla nepopiratelná a přivolávala neodbytný pocit: jestli si něco zaslouží, aby tomu člověk věnoval odhodlání, čas, a sílu - tak jsou to podobné záležitosti, kumulující do houfů lidi dobré vůle.
Více než čtyřicet let jsem měl potom možnost Mirka Kováříka potkávat a poznávat, po stejnou dobu nepolevil nikdy nezřízený obdiv k člověku, jenž unosil v paměti přes sedm hodin fyzicky náročného přednesu poezie a nikdy na sobě nepřestával pracovat.
Po smutné zprávě z tohoto týdne už si všichni z tisícovek udivených, které naučil naslouchat, a ctít sílu slova, budou listovat v pozůstalosti a vzpomínat.
Poezie osiřela...
Tak na tu cestu s mýtickým převozníkem, na rozloučenou od kamarádů a přátel ať Tě provází „Ahoj!“ Mirku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
