V Martínkovicích přivítáme svátek svatého Martina
V pátek 11. listopadu 2016 vysíláme od 9:00 živě z Martínkovic na Broumovsku. Přiblížíme vám všechny tradice spojené se svátkem svatého Martina. Dozlatova upečená husa a mladé svatomartinské víno. Ani jedno nemůže chybět při oslavě svátku svatého Martina, který připadá na 11. listopadu, kdy k nám podle pranostiky má tento světec na koni přivézt první sníh.
Svátek svatého Martina patřil již v historii k jednomu z nejoblíbenějších v roce. Tento den byl spojován nejen s příchodem prvního sněhu, ale také s pravým posvícením se vším, co k němu patří. Čeledi obvykle končila sjednaná služba, dostávala plat a hledala službu pro další rok. Na mnoha místech se kromě posvícení konaly také dobytčí a výroční trhy. Ve vinařských oblastech pak tento den patřil oslavě nového vína.
Ke svátku sv. Martina neodmyslitelně patřila dobře vykrmená a upečená tzv.“Martinská husa“. Původ spojitosti mezi svatým Martinem a husou můžeme nalézt ve dvou legendách. Ta prvá praví, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda praví, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho svým kdákáním prozradily.
Ať už to bylo tak, onak nebo úplně jinak je jedno. Každopádně husa patřila j nejhlavnějším pokrmům. Rozdělování jejího masa mělo určené pořadí. Nejnižší sluha dostával křídlo, aby prý při práci lítal, vyšší sluha stehno, hospodář sám si nechával zbytek. Kůže z husích nohou se dávala do střevíců pod nohy, aby se nepotily nebo mezi prsty, aby nerostla kuří oka.
Neméně známé bylo i svatomartinské pečivo. Kromě hus byly obvyklým jídlem na sv. Martina svatomartinské rohy, rohlíky nebo podkovy svatého Martina. Martinskými rohlíky podarovávala děvčata své hochy. Velikým rohlíkem, plněným mákem nebo povidly býval podarován ze služby odcházející čeledín nebo děvečka.
Svatomartinskou koledou si ve 14. století přivydělávali nejen chudí žáci a kanovníci, ale i například zástupci krvavého řemesla - katové. Těm byla účast na svatomartinských koledách zakázána staroměstskými konšely již roku 1390.
Svátek svatého Martina byl důležitým dnem v životě čeledníků a děveček, neboť zpravidla v tento den většina z nich (Martínkové) měnila službu a dostávala za svou práci mzdu. Někteří smlouvu s hospodářem prodloužili a ti ostatní odcházeli za lepší službou. Takový odchod ze služby spojený s obdržením peněz býval důvodem k pořádné oslavě. Mnozí tak propili a projedli svou celoroční mzdu během jednoho dne bez ohledu na to, zda již měl zajištěno nové místo nebo ne.
To co bylo v Čechách Bejkova svatba nazývali na Moravě svatomartinskou sýpkou. Šlo o venkovskou slavnost ku příležitosti uzavření smlouvy mezi obcí a obecními sluhy jako byli ponocný, učitel nebo obecní pastýř. Součástí jejich mzdy bývala mimo peněz i odměna v naturáliích od hospodářů z obce tzv. „sypání“. Takový obecní sluha však musel za svou smlouvu zaplatit hostinou pro všechny hospodáře z obce.
A každý Martin, který se za námi přijde podívat do Martínkovic, dostane od Českého rozhlasu Hradec Králové malý dárek.
V pátek 11. listopadu 2016 se na vás těšíme buď přímo v Martínkovicích nebo u vašich rozhlasových přijímačů. A možná, že přijede i Martin na bílém koni!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
