V hradeckém Centru postcovidové péče se věnují lidem, kteří trpí po koronaviru zdravotními problémy

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové vytvořili celý mechanismus sledování pacientů s takzvaným postcovidovým syndromem. Podle vedení nemocnice je to základ pro systém ambulantní péče v celé zemi.

Čtěte také

Nové centrum hradecké fakultní nemocnice dává naději těm, kteří trpí po covidu zdravotními potížemi

„Ty bolesti hlavy už jsou lepší."
Hana Javůrková právě v ordinaci odpovídá na dotazy lékaře. I to je součástí vyšetření v novém Centru postovidové péče, které vzniklo na plicní klinice královéhradecké fakultní nemocnice.

Tato padesátiletá žena prodělala covid dvakrát. Loni na jaře a poté na podzim.
„Zadýchávám se a teď při tom druhém onemocnění doteď nemám čich. To je to nejhorší, nemohla jsem ani spát. Byly to i takové nálady, že to dlouho trvá a lidé to onemocnění zlehčují. Kdo to neprodělal, tak si myslí, že je to obyčejná chřipka nebo něco takového."

Popisuje dosavadní problémy, které jsou typické pro takzvaný postcovidový syndrom. Lékaři tady takové pacienty sledují velmi podrobně a lidé tak absolvují celou řadu vyšetření.

Čtěte také

Záchranáři v Královéhradeckém kraji teď prožívají nejnáročnější dny od začátku pandemie koronaviru

„Dělaly se čichací testy, odběry krve, měří se tlak. Kontroluje se, jak se ten průběh mění. Je to tady opravdu super, myslím si, že spoustě lidí pomohou, protože zjistí co se kde přesně děje v tom organismu," věří Hana Javůrková a míří da další místnosti.

Usedá do průhledné kabinky, ve které dýchá do spirometru, ten zjišťuje její aktuální kapacitu plic. Zdravotníci na monitoru vidí křivky výdechů a nádechů a další údaje.

Vše tady pozoruje také vedoucí lékař centra Michal Kopecký.
„Nejméně třetina těch lidí má nějaké poškození. Většinou tak polovina z těch, kteří mají nějaký postcovidový syndrom, tak trpí skutečně dušností a stěžují si na velkou únavu při nějaké zátěži. A my sledujeme trend, jestli se to lepší. Provádíme zobrazovací CT vyšetření plic, kde vidíme přímo strukturu, jestli tam je nějaké poškození a sledujeme to v čase."

Čtěte také

Kraj chystá další centra na očkování proti covidu. Jejich spuštění ale zatím brzdí nedostatek vakcín

Už teď v královéhradecké fakultní nemocnici evidují stovky takových pacientů.

Několik týdnů po covidu se můžou objevit i závažnější komplikace, jako třeba plicní embolie nebo postižení cév v mozku, vysvětluje přednosta zdejší plicní kliniky Vladimír Koblížek.
„Domníváme se, že většina těch změn bude vratná. Že se u většiny pacientů v horizontu měsíců, možná jednoho či dvou let, upraví. Je fakt, že některé ty změny jsou závažné a jejich neobjevení může způsobit problémy. Někteří pacienti mají postižení průdušek, potřebují léky roztahující jejich průsvit. A další mohou mít po covidu cévní změny."

Čtěte také

Nezapomínejme na preventivní zdravotní prohlídky u lékařů. Od ledna se mění některá pravidla

Spolu se svým týmem se postcovidovým pacientům věnuje od loňského jara. Tady získané zkušenosti tak můžou sloužit i pro jiná pracoviště.
„Ujali jsme se role nějakého koordinátora. Děláme to vše ve spolupráci s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností, která v poslední době vytvořila čtyři určené postupy týkající se covidu a dva z nich se týkají postcovidového syndromu. Je to něco, co se musí dělat globálně, nemůžeme to dělat jen v Hradci Králové.

„My se snažíme dát nějakou metodickou radu ostatním a budeme rádi, když se to bude dělat podobně všude," dodává Vladimír Koblížek.

V novém Centru postovidové péče ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové kromě pneumologů působí také neurologové, kardiologové, psychiatři a další odborníci.