U polních cest se v poslední době často sází nové stromy. Jsou útočištěm lesní zvěře, ptáků i hmyzu

1. srpen 2019 10:30

Sucho a zadržení vody v krajině, stejně tak úbytek lesní zvěře, ptáků a hmyzu. Právě to jsou pro mnoho laiků i odborníků velká témata posledních let. Jednou z možností jak současnou situaci zlepšit je výsadba nových stromů. Například na Broumovsku jich v posledních letech přibylo zhruba tisíc, většinou podél polních cest. 

Pokud milujeme své děti, musíme teď něco udělat pro Zemi. Další generace už nic nenadělá, bude pozdě

Jiří Malík

Původně geodet, ale také horolezec Jiří Malík, si z dětství pamatuje potoky a tůně, ve kterých se ve Zdonově na Broumovsku dalo v létě koupat. Teď už pár let toky vysychají. A on se pustil do smělého pokusu vodu do krajiny vrátit.

„Stromy mají v krajině mnoho funkcí. Zejména pomáhají biodiverzitě krajiny," vysvětluje důležitost zalesňování Petr Kuna ze Správy CHKO Broumovsko.

Stromy uprostřed polí jsou podle něj například útočištěm ptáků a hmyzu.
„Mezi intenzivně obhospodařovanými bloky zemědělské půdy."

Peníze na vysazování dřevin dříve na Broumovsku přerozdělovala především Správa Chráněné krajinné oblasti, teď jsou to hlavně místní akční skupiny.

Třeba MAS Stolové hory se sídlem ve Velkém Poříčí má aktuálně na výsadbu stromů zhruba tři miliony korun, podle Mirky Soldánové je poskytuje nejčastěji obcím.
„Starostové tento problém řeší víc. A mají o tuto výsadbu dřevin zájem."

Stromy v krajině jsou útočištěm lesní zvěře, ptáků i hmyzu (ilustrační foto)

Kromě stromořadí podél cest vzniká podle ní stále více biokoridorů, které mimo jiné slouží i jako útočiště pro zvěř.
„Dřeviny se mohou vysazovat pouze původní. To znamená, že musí zapadat do krajiny. U nás se bude například vysazovat jeřáb nebo lípa."

Stromy volají o pomoc. Porostou u nás palmy? Jak bude vypadat český les za 100 let?

Stromy trpí vedrem a suchem a volají o pomoc

Jak se tuzemské lesy vypořádávají se suchem? Jaká je situace v našem kraji? Jaké druhy stromů zvládají současnou situaci nejlépe? Jaké naopak hynou? Jaký důsledek může mít dlouhodobý nedostatek vláhy? Je zapotřebí změnit hospodaření v našich lesích?

Stromy se na Broumovsku poměrně nedávno sázely třeba i v Křinicích, potvrzuje to nezávislá starostka Libuše Rosová.
„Vysázeli jsme je uprostřed zemědělských pozemků a potom podle cest. Ve výsadbě stromů bychom chtěli i nadále pokračovat. Ale záleží na tom, jestli budou peníze a nebo i součinnost majitelů pozemků."

Právě to je přitom velmi často problém. Nově vysázené stromy totiž nehynou jen přirozenou cestou nebo špatnou péčí, ničí je i majitelé sousedních pozemků.

„U těch mladých výsadeb hrozí i to, že je poškodí nechtěné úlety herbicidů, které používají zemědělci," popisuje ochranář Petr Kuna.

Ještě horší je pak cílené ničení stromků těžkou technikou, stromořadí totiž někdy překáží řidičům traktorů nebo kombajnů.

Spustit audio

Související