Trvalkami i retenční nádrží chtějí v Hořicích řešit veřejný prostor a hospodaření s dešťovou vodou

11. červenec 2019

Pozorujeme, že se klima na zemi mění a my na tyto změny musíme reagovat. Dlouho trvající sucho, pak krátký intenzivní déšť, který krajina nezadrží, a po pár dnech už zase sucho. 

Jak odpovídajícím způsobem hospodařit s dešťovou vodou v městském prostředí, to představuje výstava v předsálí divadla na hořické radnici. Jmenuje se Dešťová voda ve městech a její zapůjčení od Ústavu zahradní a krajinářské architektury Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zprostředkoval Tomáš Štayr, předseda komise pro životní prostředí města Hořic

Výstava o hospodaření s dešťovou vodou na hořické radnici

Na hořické výstavě, kterou si můžete prohlédnout do pátku 12. července, uvidíte jak vypadají retenční příkopy, zasakovací průlehy nebo vodu propouštějící obrubníky. Výstava se také věnuje vegetačním úpravám střech, městským parkům a zahradám, i povrchům parkovacích stání.

Až 80 procent srážkových vod je možné vsáknout kombinací různých materiálů

Zajímavou ukázkou je například způsob využití dešťové vody pro vytvoření příjemného prostoru v německém Aspergu.

V Hradci by neměla dešťová voda jen tak zmizet do kanálu. Město chystá koncepci jejího využití

Města chtějí více využívat dešťovou vodu (ilustrační foto)

Hradecký magistrát by chtěl do budoucna lépe hospodařit s dešťovou vodou. Tu zatím město moc využívat nedokáže, a to třeba ani na zalévání městské zeleně. Do budoucna by ale podle představ vedení města neměla dešťová voda jen tak bezúčelně odtékat do kanálu.

Dalšími příklady dobré praxe jsou: kampus Masarykovy univerzity, hřiště s dešťovou vodou v Hamburku, retenční nádrž v Pražské Ruzyni a další.

Spolupráce Tomáše Štayra s Mendelovou univerzitou bude pokračovat i po skončení hořické výstavy. Aktuálně společně řeší, zatím pilotně, možnosti úprav několika míst v Hořicích prostřednictvím kvetoucích trvalkových záhonů. Právě trvalkové výsadby jsou mnohem funkčnější a estetičtější úpravou zelených ploch než pouhý trávník.

Pokud se na podzim nebo na jaře podaří některé z míst upravit, za rok se ukáže, jestli to je optimální a jak úpravu vnímá veřejnost. Po vyhodnocení se pak bude pokračovat dál.

V Hořicích uvažují o retenční nádrži dešťové vody ze střechy radnice

Podobně přemýšlejí i v Hradci Králové v Malšovicích v ulici Zámostí, která sousedí se základní školou specializovanou na ekologickou výchovu. 

Správné hospodaření s dešťovou vodou je jedním z důležitých řešení při boji se suchem

Chtějí tam vyzkoušet různé metody hospodaření s dešťovou vodou. Žáci tak uvidí praktický příklad, jak se k danému prostoru má přistupovat, aby se v něm dalo dobře žít.

Máme srážkový deficit několik set milimetrů. Potřebovali bychom měsíc mírného a vytrvalého deště

Místo sůl, můžeme klidně říkat, že je déšť nad zlato (ilustrační foto)

Letošní zima byla poměrně bohatá na sníh, potom přišel docela větrný přechod do jara a teď se zase hodně všude mluví o suchu. O tom, že je v půdě vody tak málo, že by letošní léto v tomto směru mohlo být ještě horší než to minulé. To vše probereme s vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Stanislavou Kliegrovou. 

Některé kanalizační systémy v Hořicích jsou staré už padesát až sto let a podle předsedy hořické komise pro životní prostředí dnešním požadavkům při intenzívním dešti nestačí.

„Potřebujeme vodu zadržet u domů, aby jen netekla trubkami a nezatopila místa, která jsou polohově níž. Je v tom zároveň i ohleduplnost a solidarita mezi lidmi," vysvětlil Tomáš Štayr.

A dodal: „Tématem dešťové vody se zabývám nejen proto, že je teď aktuálně diskutované, ale je to naprosto zásadní. Proto jsem s brněnskou univerzitou dohodl, aby jejich výstava byla lehce putovní: zapůjčili nám ji pro hradecký magistrát a pro hořickou radnici. Teď se vrátí zpátky do Brna, ale pokud by ji kdokoliv chtěl půjčit, věřím, že to nebude problém."

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.