Trenér FC Hradec Králové Kotal: Tlak fanoušků je důležitý a vytváří perfektní fotbalovou atmosféru

Je to tedy velký sportovní návrat trenéra, který je druhým nejstarším v lize.
Ano, bohužel druhým nejstarším po Mirkovi Koubkovi, mém bývalém spoluhráči ze Sparty.

Václav Kotal|foto:Profimedia

Co všechno se tedy přihodilo, že jste teď přišel do Hradce Králové? Bylo těžké se rozhodnout k tomuto velkému návratu?
Tak co se stalo. Zřejmě to byla asi především nespokojenost s výsledky fotbalového mužstva Hradce, protože za poslední dva zápasy dostalo, tuším, osm gólů a ten herní projev nebyl takový, jak by si asi vedení představovalo. Takže po našem utkání Žižkova s Táborskem mě oslovil Jirka Szabou, sportovní ředitel FC Hradec Králové, a po schůzce jsme se předběžně domluvili. Na začátku týdne jsme to potom dotáhli do konce.

K Hradci mám vztah a jsem si jistý, že pořád mohu něco klukům dát. To mě přesvědčilo, že bych Hradec měl vzít.
Václav Kotal, trenér FC Hradec Králové

Spíš mne zajímá váš myšlenkový pochod. Jak dlouho trvalo, když jste se dozvěděl, že můžete jít do Hradce, že jste si řekl, ano, jdu do toho?
jste si, jo, půjdu. Když tady mám život vlastně, protože tady žiju, v Hradci Králové...
K Hradci mám vztah, to je jednoznačné. Nejenže tady částečně bydlím, protože mám bydliště ještě v Náchodě, takže pendluji mezi Náchodem a Hradcem. A teď, jak jsem jezdil do Prahy, tak jsem se dohodl, že už trénovat nechci a vykonával jsem, dá se říct, funkci takového sportovního konzultanta pro Míšu Horňáka, kterého jsem si vybral jako trenéra pro Žižkov. Tedy z tohoto pohledu už jsem nebyl na Žižkov vázán, tím pádem jednání s Hradcem pro mě bylo jednodušší. Určitě jsem přivítal, že nemusím dojíždět, je to tak lepší. A rozhodlo i to, že k Hradci mám vztah a jsem přesvědčený, že pořád mohu něco klukům dát. To mě přesvědčilo, že bych Hradec měl vzít.

Čtěte také

Prvoligoví fotbalisté Hradce Králové mají nového trenéra! Jozefa Webera vystřídal Václav Kotal

Co nový stadion? Pomohl také trochu k vašemu rozhodování? Protože vím, že jste první maketu nového hradeckého stadionu viděl už před 41 lety.
To byla první maketa, druhou jsem spatřil, když jsem dělal sportovního ředitele. Potom když měl klub jako majitel pan doktor Voda, tak to byla druhá maketa, takže jsem rád, že teď napotřetí, že jsem se toho vůbec dožil. Takže jsem samozřejmě šťastný, protože ta aréna je nádherná. Užívám si to prostředí, podpora diváků je tady fantastická, ta kulisa je rozhodující, pro kluky je to motivace. Myslím si, že jim to nedovolí něco odfláknout. Tlak fanoušků je moc důležitý a vytváří perfektní atmosféru pro fotbal.

Vy jste v Hradci Králové hrál aktivně fotbal a trénoval také. Byl jste sportovním ředitelem, na které období nejraději vzpomínáte?
To je otázka. Ale určitě to bylo mé první trenérské období. Protože se nám podařilo postoupit, tenkrát byl Hradec dokonce na sestup z druhé ligy, nám se podařilo zachránit a další rok jsme postoupili do první ligy. A pak samozřejmě památná utkání se Spartou, protože to jsou nezapomenutelné zážitky.

Hráči, realizační tým a vedení klubu musí táhnout za jeden provaz. A nová aréna tomu pomáhá, i fanoušci jsou součástí klubu.
Václav Kotal, trenér FC Hradec Králové

Protože se nám v prvním kole podařilo porazit Spartu, která byla mistrem ligy. A další vzpomínky na začátky Vaška Pilaře, to byla celá parta kluků, které jsem tenkrát trénoval, kteří táhli za jeden provaz. A já věřím, že se nám podaří něco podobného teď znovu. Jsem přesvědčený o tom, že základ jakéhokoliv úspěchu v týmovém sportu je prostě v celém týmu a musí všechno fungovat. Hráči, realizační tým a vedení klubu musí táhnout za jeden provaz. A nová aréna tomu může jen pomoci, protože fanoušci jsou samozřejmě nedílnou součástí klubu.

Jak vy jste se vlastně dostal k fotbalu? Kdo vás přivedl na hřiště?
V Náchodě to byla hra na ulici, protože jsem bydlel v ulici, kde bylo hodně starších kluků, a tam byla taková tradice, že se hrávalo utkání různých čtvrtí Náchoda, ulice proti ulici nebo část města proti části města. Tenkrát mě ti starší kluci angažovali do mužstva. Pak jsem žákovský a dorostenecký věk prožil v Náchodě, už jako dorostenec jsem hrál třetí ligu za Náchod s velmi kvalitními hráči, ať to byl Jirka Žák, Joska Tomšů, Vojnar, brankář Jindra, který byl z Hradce, takže dobrá parta. S těmi kluky jsem jako dorostenec začínal v dospělém fotbale.

Čtěte také

Máme novou chloubu Hradce Králové, aréna nechce být jen fotbalovým stadionem, říká šéf klubu

Potom, když jsem začal studovat vysokou školu v Praze, tak byly turnaje mužstev vysokých škol. A já jsem se na technice potkal s Jardou Hřebíkem a dalšími kluky, kteří studovali a hráli fotbal. Ti mě vzali jako bažanta z prváku do mužstva. Na základě těch turnajů se vybíralo reprezentační mužstvo akademiků a já se dostal do nominace. Hráli jsme, tuším, přípravu na Bohemce a po tom zápase za mnou přišel pan Pacl ze Sparty, jestli bych neměl zájem jít tam. A tak to celé vzniklo.

Vy jste se s fotbalem dostal i zeměpisně hodně daleko.
Ano, na Kypru jsem byl rok s Jardou Dočkalem. Rád na to vzpomínám, protože jsme tam byli s celou rodinou, děti byly malé, takže i pro ně to bylo fantastické. Vyhráli jsme druhou ligu a vedení klubu chtělo, abychom tam zůstali. Jenže chtěli jen mě a nechtěli Jardu Dočkala. A já jsem zase řekl, že bez něj tam nezůstanu. Takže nakonec jsem se rozhodl tam skončit. Mezitím probíhala jednání s mým bývalým spoluhráčem Tomášem Stránským, který hrál v Rakousku a zařídil mi tam angažmá. Tam jsem nastoupil a vydržel pět let jako hrající trenér. Tedy i na Rakousko mám velmi dobré vzpomínky, stále tam jezdím na návštěvu ke kamarádům, vzpomínáme na fotbal té doby. Vždy to bylo postavené na výborné partě a všichni kluci na to vzpomínáme, protože to bylo opravdu krásné období.

Václav Kotal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt, Český rozhlas

Takže na nedělní východočeské derby s Pardubicemi se těšíte určitě také.
Stoprocentně. Navíc manželka je z Pardubic, takže máme i doma takové derby. Já samozřejmě fandím i Pardubicím, ale prostě ať vyhraje ten lepší.

Václav Kotal, trenér FC Hradec Králové, byl dnes naším hostem. Moc děkuji, že jste přišel za námi do Českého rozhlasu Hradec Králové.