Tísňová linka 112 spouští službu AML, která dokáže odeslat SMS s informacemi o poloze volajícího

Představujeme vám práci operátorů krajského operačního informační střediska HZS Královéhradeckého kraje
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Představujeme vám práci operátorů krajského operačního informační střediska HZS Královéhradeckého kraje

11. února vždy kalendářní datum vytvoří číslo 112, tedy 11. 2. A proto slavíme Evropský den tísňové telefonní linky 112. Našimi hosty jsou proto členové Hasičského záchranného sboru Královehradeckého kraje nadporučík Darina Kovářová a také kapitán Radek Mencl. 

Tak bylo vlastně vybráno pro tísňovou linku právě číslo 112? Protože si pamatuji, že na číslo 112 se dříve volalo na přesný čas.
Je tomu přesně tak, jak říkáte. Už v roce 1993 nebo 1994 rozhodla Rada Evropských společenství o tom, že v rámci EU je kvůli většímu množství osob, které cestují do zahraničí, je nutné zavést jednotné číslo tísňového volání. A k tomu byla vybrána linka 112. Jednotlivé členské státy dostaly samozřejmě prostor k tomu, aby upravily toto číslo ve svých telefonních systémech. U nás to znamenalo, že nejprve z linky 112 byl přesný čas převeden na jiné číslo a poté se asi dva roky toto číslo vůbec nevyužívalo. Teprve když České republika vstoupila do EU a připojila se k závazku zavést tísňové číslo 112, tak v letech 2005 a 2006 byla zprovozněna čísla na telefonních centrech.

kpt. Ing. Radek Mencl a npor. Ing. Darina Kovářová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Už jsme si zvykli na linku 112?
Určitě, občané si zvykli.

Kde všude ještě funguje linka 112? Protože není jen v členských zemích EU, ale je tam i několik států mimo evropské společenství.
Jsou tam i další státy, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko, Turecko a Island. A dnes už můžeme vlastně říci i Velká Británie, která už také není členem EU.

Linka 112 je technologicky postavena tak, aby volající nečekal. Nový hovor se automaticky přepíná na další neobsazená centra.
kpt. Ing. Radek Mencl, Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje

Každá složka integrovaného záchranného systému u nás měla své číslo. To znamená hasiči 150, policie 158, lékařská zdravotnická služba 155. Co všechno se tenkrát muselo udělat technicky a technologicky?
Technicky a technologicky se to muselo změnit zcela zásadním způsobem. V podstatě i dnes máme aplikaci, ve které odbavujeme vlastní výjezdy hasičů a vedle toho máme samostatnou technologii, která slouží jen pro příjem tísňového volání. Ta technologie se musela vybudovat, musel se vymyslet způsob, jakým bude fungovat. My dnes máme tři centra po republice a na ta ně jsou připojeny ostatní kraje. Podle toho se plánují výluky, je možno podle toho rozkládat zátěž při větším počtu hovorů, jako tomu například bylo v těchto dnech při orkánu Sabine.

O linku 112 se tedy starají hasiči?
112 v České republice odbavují hasiči na všech 14 krajských operačních střediscích.

Tedy kdokoliv zavolá na linku 112 v Královehradeckém kraji, tak se dostane k vám do centrály?
Ten proces je trošku složitější. Linka 112 je technologicky postavena tak, aby volající na tísňové lince nečekal. Takže ve chvíli, kdy budou všichni operátoři v Hradci Králové obsazeni a budou hovořit, tak se nový hovor automaticky přepadne buď do Prahy, Ústí nad Labem, Kladna nebo Liberce. Tam tísňové volání odbaví a přijaté informace zase vrátí do Hradce Králové. Jde o to, aby volající nečekal.

Mapa výjezdů HZS Královéhradeckého kraje v pondělí 10. února 2020

Jak vlastně vypadá takové krajské operační a informační středisko hasičského záchranného sboru? To musí být úplné kosmické středisko, ne?
Včera odpoledne to spíš byl včelí úl, protože těch hovorů byly stovky. Za včerejší den registrujeme jen v Královehradeckém kraji 317 událostí. A těch vlastních hovorů bylo samozřejmě mnohem víc. Jak jsem zmínil, hovory se automaticky při obsazení jiných center přepojují do dalších krajů. Tedy my odbavujeme i události pro další kraje. Proto těch hovorů bylo mnohem více než našich událostí.

Kapitán Radek Mencl je šéfem tohoto operačního a informačního střediska v Hradci Králové. A nadporučík Darina Kovářová?
Já jsem jedna z vedoucích směn. Jedeme nonstop 24 hodin, máme čtyři směny. Vypadá to u nás jako na každém jiném takovém pracovišti. Je tam spousta monitorů, náhlavky, to jsou ona sluchátka s mikrofonem, klávesnice, papíry, tužky.

Představujeme vám práci operátorů krajského operačního informační střediska HZS Královéhradeckého kraje

Hurikán Sabina vám tedy přidělal spoustu práce.
Za pondělí máme v Královehradeckém kraji 317 událostí. Můžeme říci, že průřezově to zasáhlo všechny okresy kraje. Nejvíce událostí bylo asi na Náchodsku a dokonce byli dobrovolní hasiči z Nového Města nad Metují pomáhat se žebříkem v Polsku v obci Kudova Zdroj, kde spadl na bytový dům poměrně velký strom. Tam ořezávali větve a pomáhali strom odstranit.

Přeshraniční spolupráce tedy funguje.
Přeshraniční spolupráce u nás funguje, máme několik výjezdů každý rok do Polska. Zejména my, protože naše jednotky sídlí poměrně blízko polských hranic, jezdíme tedy pomáhat Polska pravidelně.

Při volání na tísňovou linku je důležité nezmatkovat a nechat se vést operátorem. Ten se vás zeptá a vytěží si potřebné údaje.
npor. Ing. Darina Kovářová, Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje

Paní Kovářová, vy jste vedoucí směny na krajském operačním a informačním středisku linky 112. Jak tedy správně k vám volat? Jaké údaje potřebujete, co máme uvádět?
Při volání na tísňovou linku je hlavně důležité nechat se vést operátorem. Ten řekne a vytěží si potřebné údaje. Nejdůležitější je sdělit místo události, adresu, případně nějaké jiné orientační body, když nevíme přesnou adresu. Můžeme přijímat souřadnice, můžeme přijímat čísla železničních přejezdů, kilometráž silnic, železnic nebo řek. Samozřejmě jsme schopni vyhledat turistické značení, případně další orientační body v terénu, hřbitovy, kostely, křížení cest a podobně. Cokoliv.

Zkrátka uvádět vždy základní údaje.
Samozřejmě adresu, co se stalo, počet zraněných, ohrožených osob. To je asi nejdůležitější.

Představujeme vám práci operátorů krajského operačního informační střediska HZS Královéhradeckého kraje

Když zavolám na linku 158 potřebuji policisty. Když potřebuji lékaře volám 155 nebo hasiče na 150. Je to rychlejší, než volat k vám na linku 112? Nebo je to jedno?
To platí v případě, pokud jde o specifické zdravotnické nebo policejní volání. Ale v okamžiku, kdy potřebujeme k místu události poslat více záchranných složek než jen jednu, tak se opravdu vyplatí volat na linku 112. Protože operátor je schopen vytěžit základní důležité údaje pro všechny tři složky najednou. A ta informace pro výjezd odchází všem třem složkám najednou.

Jde samozřejmě o vážné téma, ale stávají se u vás i nějaké humorné historky?
Určitě. Humorné jsou většinou v kontextu dané události nebo onoho probíhajícího hovoru. Celkem běžně se nám stává, že lidé odpovídají na otázku, kde se událost stala, tady doma. Odkud voláte, odpovídají z mobilu. Vzpomínám si na jeden hovor, kdy se velmi rozezlený pán domáhal vyslání vrtulníků, které by rozháněly zápach z nedalekého kravína.

S tou lokalizací souvisí i jedna novinka, která začíná platit právě dnes. Je to tak, pane kapitáne?
S lokalizací souvisí žhavá novinka v České republice. Dnešním dnem spouštíme v České republice službu AML, což je Advance Mobile Location, služba, která v rámci hovoru dokáže odeslat SMS se zpřesňujícími informacemi o poloze volajícího. Prakticky to funguje tak, že systém Android, zatím pouze Android, s Applem jednáme, umí ve chvíli, kdy voláte na tísňovou linku zapnout vaši GPSku, zapnout vaši WiFi a na základě informací o vaší poloze a okolních WiFi poslat upřesňující SMS operátorovi o tom, kde se volající nachází. My v současné chvíli využíváme lokalizaci mobilních telefonů, která nám poskytuje nějakou oblast volání. Ta oblast je přesná podle toho, jaká hustota je těch základnových stanic. Tedy pokud jste ve městě, tak je to plus, mínus několik ulic. Pokud jste na horách, tak bohužel narážíme na technické možnosti sítí, což je 40 km. Tam je taková věc v podstatě nepoužitelná. Proto si od nové technologie slibujeme, že nás už doopravdy posune do 21. století. Pilotní provoz by měl začít na území hlavního města Prahy a po měsíci by měl být zkušební provoz vyhodnocen a služba by měla být spuštěna v celé ČR. Nejen hasiči, ale i záchranná služba a Policie ČR budou schopni od nás konzumovat tyto informace z příchozích SMS. Záleží na nich a na tom, jak jsou jejich systémy připraveny tyto informace využívat.

Jakub Schmidt, kpt. Ing. Radek Mencl a npor. Ing. Darina Kovářová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Dnes byli našimi hosty členové Hasičského záchranného sboru Královehradeckého kraje nadporučík Darina Kovářová a kapitán Radek Mencl. Moc děkuji. A přejeme vám, ať tu vaši linku 112 moc nepotřebujeme.
Děkujeme. Na shledanou.

Spustit audio

Související