Tisíciletá kontinuita významu Hradce Králové sahá až do 14. století před naším letopočtem

25. říjen 2018

S historikem a archeologem Muzea východních Čech v Hradci Králové Radkem Bláhou si budeme povídat nejen o posledních archeologických objevech přímo v Hradci Králové. Záchranný průzkum se prováděl a ještě provádí v souvislosti s rekonstrukcí hradeckého historického schodiště Bono Publico. Kopalo se na Velkém náměstí i v okolí Gayerových kasáren.

Tak, co je nového z hlediska archeologických objevů a nálezů v Hradci Králové? Je to hlavně okolí zastřešeného schodiště Bono Publico, kde jste teď hodně pracovali?
Ano, v současné době provádíme archeologický výzkum v souvislosti s rekonstrukcí schodiště Bono Publico, to je jistě Hradečanům známá památka. Schodiště, které spojuje Velké náměstí a Komenského třídu. Je to stavba pocházející z 19. století, ale má starší předchůdce. Protože na jeho místě byl pěší průchod do města už ve středověku. Pravděpodobně už ve 14. století. To schodiště vede pásmem hradeb a podařilo se například objevit část původní věže, takzvané věže rybářské branky, která byla ve spodní části schodiště. A my jsme nalezli části této věže z gotických cihel. Můžeme ji datovat někam do 15. až 16. století.

Mgr. Radek Bláha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ale vy jste se tam prý dostali ještě hlouběji do historie. Tedy kam vás ten stroj času, když to tak řeknu, až zavedl?
Zavedl nás hluboko do pravěku. A to až do období, řekněme 14. století, ale před naším letopočtem. Do doby, která se nazývá - konec střední doby bronzové.

Co jste našli z této pradávné doby?
Podařilo se nám nalézt pozůstatky staršího opevnění návrší, mohutné valové těleso dřevo-hliněné hradby. Hradby, která chránila tehdejší hradecké návrší. O mohutnosti této fortifikace svědčí to, že její obvod činil kilometr a půl. Její výška byla pravděpodobně minimálně čtyři metry a šířka až okolo osmi metrů.

Z archeologického výzkumu na schodišti Bono publico. Jsou zde patrné základy zdiva schodiště z gotických a renesančních cihel

Další velký důkaz toho, že už v pravěku ta vyvýšenina nebo návrší, kde je dnes v Hradci Králové Velké náměstí, už tedy bylo osídleno a žili tady pravěcí lidé.
Přesně tak, a že se jednalo o významné středisko. A to je také velice zajímavé, že tady můžeme vidět kontinuitu významů města. Minimálně už od toho 14. století před naším letopočtem. Takže několik tisíc let.

Slavíme 250 let od prvního známého archeologického nálezu v Hradci králové. Šlo o první nález, který byl popsán.
Mgr. Radek Bláha, archeolog a historik Muzea východních Čech v Hradci Králové

Podívejme se také do těch mladších vrstev a trochu víc se přibližme současnosti. Tam jste totiž také narazili na zajímavé věci. Četl jsem, že jste objevili nějakou plombu z období renesance. Je to tak?
Je tomu tak. Náš archeologický výzkum probíhal především v zahradě biskupství, na straně schodiště, kde došlo v minulosti právě v souvislosti se stavbou budovy dnešního biskupství k velkým terénním změnám. Ty odstranily část starších vrstev, ale na druhou stranu nám tam ponechaly některé situace právě z období pozdně renesančního. A podařilo se tam nalézt doklady odívání Hradečanů i doklady některých řemesel. A tomto případě doklady pasířství. Podařilo se nalézt části opasků bronzových, mosazných, které byly velice pěkné a honosné. Nosily je zvláště měšťanky, ženy. A také jsme narazili na doklady obchodu. To jsou právě ony plomby, které pečetily a chránily zboží či náklad. V tomhto konkrétním případě se mohlo jednat například o nějaké štůčky plátna nebo něčeho takového.

Objevený bývalý kavalír ukazuje, že půdorys pevnosti je vepsán i do současného Hradce Králové

Archeologům se podařilo v Hradci Králové odkrýt část bývalého kavalíru

Naším hostem je archeolog z Muzea východních Čech v Hradci Králové magistr Radek Bláha. A to hlavně proto, že se hradeckým archeologům povedl jeden opravdu velký husarský kousek, když prováděli záchranný archeologický průzkum před stavbou nového parkovacího domu přímo v centru Hradce Králové. 

Dokonce jste našli prý i nějakou škebli nebo mušli. A vy jste mi říkal, že ani vy si nejste jistý, kde se tam vlastně vzala.
Ano, zatím jistotu nemáme. Ještě se na to odborníci nepodívali. Skutečně je možné, že se jedná o říční škebli, která nám ukazuje na význam obou hradeckých řek. I v městském hospodářství, protože škeble se mohly používat třeba i jako krmivo pro hospodářská zvířata. A jejich schránky se mohly používat třeba na výrobu knoflíků. Což se koneckonců dělalo do nedávné doby. Pokud by to byla mušle mořská, mohl by to být například suvenýr z nějaké cesty, nebo z nějaké pouti. Ještě uvidíme.

A také jsem slyšel, že jste tam narazili na nějakou vrstvu, která snad dokazuje, že na Velkém náměstí hořelo?
Může to být doklad požáru toho opevnění nebo jeho části. Čili možná pokus o nějaký násilný přepad. Tuto požárovou vrstvu datujeme předběžně někam do 12. století, kdy skutečně i z písemných pramenů víme, že se východní Čechy staly bojovým územím ve válkách mezi, řekněme, českým knížectvím a Polskem.

Prehistorická mapa okolí Josefova a Králové Hradce

A co tam tedy hořelo?
Mohla hořet část opevnění, protože ta hradba byla dřevěná. Takže to může být doklad o nějakém přepadení nebo o nějaké jiné katastrofě.

Je tedy hodně zajímavá ta vaše práce. Vy si také letos připomínáte i jednu významnou událost.
Je to výročí 250 let od prvního známého archeologického nálezu v Hradci králové. Bylo to v době budování hradecké pevnosti v roce 1768, kdy se při rozebírání kopce Rožberka objevilo množství nádob a dalších pozůstatků, o kterých dnes víme, že se jednalo o část žárového pohřebiště z mladší doby bronzové a rané doby železné. Byl to vlastně jeden z prvních nálezů tohoto druhu vůbec na našem území. A první nález, který byl popsán. Zasloužil se o něj jeden z prvních archeologů, zakladatel archeologie v Čechách - Karel Josef Biener z Bienenberka, inženýr stavby hradecké pevnosti.

250 let od prvního známého archeologického nálezu v Hradci Králové

Co bych potřeboval, pane Bláho, abych přežil v pravěku?
Jedna z důležitých věcí byl dobrý orientační smysl v krajině. Neztratit se.

Naším hostem byl archeolog a historik hradeckého Muzea východních Čech - Radek Bláha. Moc děkuji za dnešní návštěvu a těším se na další. Až zase něco objevíte. Díky.
Také děkují a na shledanou.

Půdorys královéhradecké pevnosti
autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související