Objevený bývalý kavalír ukazuje, že půdorys pevnosti je vepsán i do současného Hradce Králové

4. duben 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Archeologům se podařilo v Hradci Králové odkrýt část bývalého kavalíru

Naším hostem je archeolog z Muzea východních Čech v Hradci Králové magistr Radek Bláha. A to hlavně proto, že se hradeckým archeologům povedl jeden opravdu velký husarský kousek, když prováděli záchranný archeologický průzkum před stavbou nového parkovacího domu přímo v centru Hradce Králové. 

Tak co se vám to povedlo objevit?
Archeologický výzkum je prováděn v souvislosti s plánovanou stavbou parkovacího domu v areálu Gayerových kasáren a tam se podařilo odkrýt část bývalého kavalíru. Část kasematní budovy, která byla součástí barokní bastionové pevnosti.

Ten nález je opravdu velmi významný. Mluví se o jednom z nejvýznamnějších nálezů svého druhu v Hradci Králové. Můžeme říct, čím je vlastně tak ojedinělý?
Je tomu zkutečně tak. Je významný v tom, že je to jeden z nejlépe dochovaných pozůstatků hradecké pevnosti. Musíme totiž říci, že těch zachovalých, studujících zbytků vlastně mnoho nemáme. Většinou vzali za své při bourání pevnosti zhruba před 100 lety. A právě areál bastionu číslo 8 a kavalíru, ve kterém se nacházíme, patří k těm, které se nám dochovali dobře. Pokud si posluchači vybaví areál Gayerových kasáren, asi si vzpomenou, že je tam taková velká budova, k níž přiléhají dvě křídla a to je právě onen kavalír. To byla v podstatě budova, která sloužila jako zásobárna a pekárna. Částečně se dochovala, ale špice toho kavalíru byla právě odkryta naším výzkumem.

Mgr. Radek Bláha ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Proč se tomu říká kavalír? Ony byly v Hradci Králové součástí pevnosti celkem čtyři, je to tak?
Ano, je tomu tak. Je to výraz, který souvisí s tím, že se jednalo o vyvýšenou polohu. Byla to v podstatě pětiúhelníková budova která kopírovala Bastion, tedy část opevnění. A měla vyvýšenou nadzemní část, nadvalí, kam se také dala postavit děla. A část v přízemní právě sloužila jako skladiště a jako pekárna.

Kdyý jste tam začali onen záchranný průzkum, byli jste překvapeni, co jste začali odhalovat?
Ano, výzkum se začal už na konci minulého roku po zbourání tamní zástavby sondami. Ale k plošnému odkryvu došlo teprve v od února letošního roku. Předopokládali jsme, že tam pozůstatky toho kavalíru budou, ovšem všechny překvapilo, v jakém dobrém stavu ty základy jsou. A dochovala se tam nejen základová zdiva, ale také, a to je důležité, část nadzemních zdí, které byly před 100 lety zbourány.

Pevnostní období města je jedno z nejvýznamnějších a stále není doceněné. Dříve se soudilo, že pevnost byla zbytečná. Dnes se na to díváme jinak a dá se říct, že opak je pravdou.
Mgr. Radek Bláha, archeolog

Jak víte, že tam byla pekárna? Našli jste něco, nějaké předměty, které to dokazují?
To bohužel nikoliv. Pekařské pece byly na bocích kavalíru. A to zase posluchači možná budou znát, protože to je ta část, kde se nachází hostinec U kohouta. Tam byly pece. A jinak o tom víme z dochovaných plánů. Protože v té době, mluvíme o konci 18. století, se už pořizovala kvalitní stavební dokumentace, která se nám z části dochovala. A právě z této dokumentace víme, že právě tady ty pekařské pece byly. Ta část, kterou jsme odkryli, složila jako skladiště mouky a hlavně hotových výrobků.

Archeologům se podařilo v Hradci Králové odkrýt část bývalého kavalíru

My bychom mohli, pane magistře, popsat, jak je to velké. Protože ono je to opravdu unikátní svým rozsahem a velikostí.
Vypadá to monumentálně, o tom se nakonec posluchači mohou nakonec přesvědčit i sami, protože je to viditelné. Jen pro představu, zabírá to celou severní část Gayerových kasáren, od těch dvou křídel bývalého kavalíru, až téměř ke kruhové křižovatce. Odkryv zahrnuje jak špici bývalé kasamatní budovy, tak i část valového opevnění.

Proč se vlastně hradecká pevnost začala stavět a proč se potom začala bourat? Můžeme krátce připomenout historii pevnostního města Hradec Králové?
Ano. Pevnostní období města je jedno z nejvýznamnějších a stále není doceněné. Pevnost se začala stavět v důsledku série prohraných Prusko - rakouských válek v období Marie Terezie. Tedy jedná se o 40. až 60. léta 18. století. V důsledku přišla monarchie o Slezsko a tím pádem měla severní část toho zbylého území nekrytou. A bylo ji potřeba zajistit pevnostmi. Jako vhodný kandidát byl vybrán Hradec Králové, který byl navíc, za těch válek, poměrně značně poškozen. Dříve se soudilo, že pevnost byla zbytečná. Že svůj účel nesplnila. Dnes se na to bádání díváme jinak a dá se říct, že opak je pravdou. Protože po dostavbě pevnosti až do roku 1866, severní agresivní soused, Prusko, do českých zemích nevpadl. Jedním z důvodů bylo právě to dobře opevněné severní pomezí, kde kromě pevnosti v Hradci byla pevnost Josefov a také pevnost Terezín.

Čtěte takéKavalír 33 pevnostního systému objevili archeologové v Gayerových kasárnách v Hradci Králové

Proč se pak začalo vlastně bourat? Neosvědčilo se to? Nebo se prostě zjistilo, že už to není potřeba?
Musíme si uvědomit, že v době Prusko - rakouské války 1866 už byla pevnost 100 let stará. Ona také nebyla určena pro nějaké dobývání. Byla to opěrný bod. Bod, kde byla skladiště munice, potravin, nemocnice a tak podobně. Kasárna. Ale nepočítalo se, že by měla zachránit válku. Čili v té době už byla pochopitelně zastaralá. Protože se změnila taktika, změnily se zbraně. A to byl důvod, proč v podstatě už v 50. letech 19. století byla zrušená. A pochopitelně, když se ukázalo, že už z vojenského hlediska neplní svoji funkci, tak se rozhodlo o jejím zrušení a o rozebrání. Proběhla poměrně dlouhá a složitá jednání mezi městama a erárem, která nakonec dopadla dobře pro město v tom smyslu, že erár pevnost prodal městu a město ji začalo postupně demolovat. Tím získalo rozsáhlé stavební pozemky pro novou výstavbu.

Historický model Hradce Králové - šipka ukazuje odkrytou část bývalého kavalíru

Když se projdeme po Hradci Králové, tak ale přeci jen některé zbytky pevnosti ještě objevíme.
Ano. Pevnost zásadním způsobem ovlivnila vzhled města i jeho okolí. Když se podíváme třeba na leteckou mapu, tak si nemůžeme nevšimnout, že půdorys pevnosti je vepsán do současného města. Třeba dnešní Hradební ulice kopíruje příkop a část opevnění. Také některé komunikace, které vznikly v době pevnosti, třeba Brněnská třída, se dochovaly dodnes. Takovými nejviditelnějšími pozůstatky jsou předsunuté pevnůstky, takzvané flošny, které se dochovaly dvě. Takzvaná flošna Fajkrova a Pivovarská na okraji dnešního Moravského Předměstí. To jsou asi nejviditelnější pozůstatky. Potom z toho dalšího opevnění můžeme jmenovat část ravelinu, to bylo takové trojúhelníkovité vnější opevnění. Taková cihlová špice, když to zjednoduším, která je k vidění za Lékařskou fakultou v Šimkových sadech. Tamtéž se dochovala i část valů.

Můžeme teď už naznačit, co s tím vaším objevem bude dál? Protože tam má vzniknout parkoviště.
Ano. Tak v současné době se v podstatě projektuje varianta, kdy by mohl parkovací dům vzniknout, ale zároveň by pozůstatky těch staveb zůstaly zachovány, případně nějakým způsobem byly ukázány veřejnosti.

Kavalír 33 pevnostního systému v Hradci Králové

Což vás, jako archeology, musí určitě moc těšit.
Samozřejmě budeme rádi.

Děkujeme za dnešní povídání a držíme hradeckým archeologům palce. Pane Bláho, až zase něco objevíte, tak slibte, že přijdete zase k nám do Českého rozhlasu Hradec Králové.
Určitě přijdu rád. Děkuji a na shledanou.

autoři: Milan Baják , jak
Spustit audio

Související