Spolupráce zoologických zahrad při monitoringu a vypouštění kachen poláků malých do volné krajiny
Moderní zoologické zahrady se dnes nepodílejí jen na záchraně ohrožených exotických zvířat. Prostřednictvím repatriačních projektů posilují oslabené nebo vymizelé divoké populace některých druhů v české a evropské přírodě. Nejnovějším příkladem je spolupráce mezi ZOO Ohrada Hlubová nad Vltavou, ZOO Ostrava a Safari Parkem Dvůr Králové při vypouštění kachen poláků malých do volné krajiny.
Královédvorský zoolog Michal Podhrázský podrobnosti sdělil reportérce Daně Voňkové.
Čtěte také
V rámci tzv. repatriačních projektů dochází k posílení oslabené, případně obnově vymizelé divoké populace daného druhu. Nejčastěji se jedná o dravce a sovy. V minulých týdnech byly ve spolupráci se ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou na jihu Čech vypuštěny kachny - 19 mladých poláků malých původem ze Safari Parku Dvůr Králové a ZOO Ostrava.
„Záchrana ohrožených zvířat je týmová hra, a to v případě chovu v lidské péči i v rámci projektů vypouštění zvířat do volnosti. Projekt návratu kriticky ohrožených poláků malých je ukázkovým příkladem takové spolupráce. Mám radost, že kolegové ze ZOO Ohrada a ZOO Ostrava jsou našimi dlouhodobými partnery, a to nejen při ochraně poláků malých,“ vysvětluje koordinátor ptáků dvorského safari parku Michal Podhrázský.
Čtěte také
Ten spolu s týmy odborníků ze ZOO Ohrada a ZOO Ostrava právě zakončil další etapu projektu návratu poláků malých do přírody. „V polovině srpna jsme vypustili dalších 19 poláků do několika lokalit v jižních Čechách, kde je nyní můžeme monitorovat,“ dodává Michal Podhrázský.
Od roku 2021 již odborníci vypustili na několika vhodných lokalitách celkem 39 kriticky ohrožených kachen.
Aby bylo vypouštění úspěšné, je vhodná lokalita jedním z klíčových faktorů. Lokalita musí ptákům zajistit bezpečí, dostatek potravy a následně i vhodné podmínky k rozmnožování. Z důvodu možnosti monitoringu ve volnosti jsou vypouštění jedinci před vypuštěním označeni.
U potápivých kachen se osvědčilo označení na zobáku, které je používáno bezmála 20 let i v jiných evropských zemích. Známé „batůžky“ s vysílačkami jsou naopak nevhodné, ptákům naruší strukturu peří a otevře průchod chladné vodě na tělo ptáků. Monitoring poláků provádějí odborníci z České zemědělské univerzity.
Čtěte také
Kriticky ohrožený polák malý (Aythya nyroca) patřil dříve k nejhojnějším kachnám nejen v České republice, ale i ve velké části Evropy. Od poloviny minulého století se začala drasticky snižovat početnost populace související zejména se změnami v krajině - vysušováním mělkých, zarostlých mokřadů. Ty jsou pro hnízdění tohoto druhu zcela stěžejní.
Ještě v 70. letech minulého století poláci malí pravidelně hnízdili v Poodří, jižních Čechách a na jižní Moravě, ale již začátkem tohoto století u nás jako hnízdící druh zcela vymizeli. Od té doby naštěstí dochází k napravování chyb minulosti - obnovují se původní mokřady a zdá se, že i poláci malí na to rychle reagují a pomalu se stávají součástí naší hnízdní avifauny.
Zatím vzácně, ale doufejme, že tento trend bude pokračovat. Přispět k tomu může i posílení divoké populace vypouštěním jedinců odchovaných v zoologických zahradách.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Kdo nic nedělá, ten také nedělá chyby.‘ Záchrana keporkaka v Německu znovu vyvolává pochybnosti
-
Češi se necítí ani chudí, ani bohatí. Hranice finanční pohody se láme kolem 55 tisíc, říká socioložka
-
Šídlo: Vláda se snaží veřejnoprávní média zničit. Místo abychom debatovali, co od nich chceme
-
Trump chce dosáhnout dohody, ale chybí mu partneři. Proto se příměří prodlužuje, vysvětluje Schneider


