Adrenalinová ornitologie! Kroužkování mláďat čápů bílých na hnízdech v okolí Dvora Králové nad Labem

Michal Staněk z dvorského safari parku tak letos okroužkoval už 26 mladých čápů a podle toho, co vyprávěl redaktorce Daně Voňkové, je ornitologie zajímavý a občas i hodně zábavný koníček.

8 fotografií

Nadšený ornitolog Michal Staněk čápy kroužkoval a také fotografoval nejen v Safari Parku Dvůr Králové a v samotném městě, ale i na dalších místech v okolí, například v Bílých Poličanech, Žirči, Vlčkovicích a v Miletíně.

Čtěte také

Příběh čapího hnízda v Bohuslavicích vám ukáže pestrý život Bohunky, Bohdana „Krasoně" a 4 vajíček

Nejvíce českých čápů zimuje v Jihoafrické republice. Čápi zimující v JAR uletí cestou na zimoviště a zpět více než 20 000 km, což představuje vůbec nejdelší tažnou trasu ze všech ptáků hnízdících v Česku. 25letý čáp může mít nalétáno i přes 500 000 km.

Čápi utváří monogamní páry, které spolu většinou zahnízdí každý rok. Na hnízdiště obvykle jako první přilétá koncem března nebo začátkem dubna samec, který obsadí pokud možno loňské hnízdo a hájí ho před ostatními samci. Po příletu samice se na něm oba ptáci zdraví hlasitým klapáním zobáků.

Hnízdo staví oba členové páru a nejčastěji na lidských stavbách jako jsou střechy, komíny, sloupy vysokého napětí nebo kostelní věže. Stavebním materiálem jsou suché větve. Hnízdo bývá přistavováno, takže může časem dosahovat značných rozměrů (výšky přes 3 metry a průměru až 2 metry).

Kroužkování čápů na sedmi hnízdech v okolí Dvora Králové nad Labem Kroužkování čápů na sedmi hnízdech v okolí Dvora Králové nad Labem - Žireč - z webkamery|foto:Michal Staněk, Safari Park Dvůr Králové

Dospělí i nedospělí čápi nekálí přímo do svého příbytku, ale postaví se na okraj hnízda s ocasem vystrčeným ven.

Čtěte také

Pohádku o tom, že děti přináší čáp, zná snad každý. Kdo ale nosí čápy?

Čápi bílí hnízdí jednou ročně od dubna do srpna. Snůška čítá nejčastěji 3-5, výjimečněji 1-7 bílých vajec. Vejce kladou nejčastěji ve dvoudenních intervalech, střídavě na nich sedí oba rodiče. Mláďata se líhnou postupně, první let nastává mezi 54.-70. dnem, po vyhnízdění. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 3-5 let.

Čápi bílí se živí hlavně drobnými savci (hraboši, krtky), hmyzem, žábami a žížalami, méně požírají plazy, plže, ryby, měkkýše, ptačí vejce i mláďata a mršiny. Kořist vyhlížejí za pomalé rozvážné chůze, na hlodavce někdy nehybně čeká u nor podobně jako volavky.

Odlesňování a odvodňování mokřadů, luk ve velkém a industrializace zemědělství způsobily prudké populační poklesy a z některých zemí čáp zcela vymizel. Vyskytuje se tam jen díky reintrodukčním programům, populace jsou jen velmi malé. Českého čápa ohrožují hlavně kolize s dráty a zasažení elektrickým proudem na sloupech vysokého napětí.

Čtěte také

Přilétají poslové jara. Ornitologie, společná láska otce a syna, Miroslava a Kamila Hromádkových

K ohrožení čápů dochází i na afrických zimovištích. K hlavním hrozbám patří sucho, hubení sarančat pesticidy a ilegální lov. Během tahu jsou čápi ohroženi lovem ze strany lidí na tahových zastávkách, abnormálním teplem při přeletu nad Saharou nebo třeba krupobitím. Hrozbu pro ptáky může představovat i virus západního Nilu (WNV).

Mezi ochranná opatření čápů patří vědecký výzkum (kroužkování, monitoring) i aktivní ochrana hnízd (např. jejich opravením v případě poničení, poskytnutí podložek či přemístěním hnízd z nevhodných objektů na jiné, vhodnější stanoviště). Řada projektů je zaměřena také na vzdělávání veřejnosti za účelem zvýšení tolerance lidí k čapím hnízdům v místě jejich bydliště. K dalším ochranným opatřením patří reintrodukce čápů do míst, odkud vymizeli.

V Česku je čáp bílý chráněn podle vyhlášky číslo 395/1992 Sb. jako ohrožený druh, na který se navíc vztahuje i Dohoda o ochraně africko - euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).