Senátor Tomáš Czernin: Vnímám, že se společnost radikalizuje a lidé ztrácí elementární slušnost

21. únor 2022

Naším hostem je potomek rodu Czerninů z Chudenic, majitel zámku Dymokury, lesník a zemědělec, ale také senátor za volební obvod číslo 37 Jičín - Nymburk za TOP 09 Tomáš Czernin. 

Jak se máte?
Docela to jde. Počasí sice není žádná radost, ale přeci jen se ta zima - nezima už snad chýlí ke konci a doufám, že nás čeká hezké jaro.

Tomáš Czernin ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tomáš Czernin

celým jménem Tomáš Zachariáš Josef Maria Děpolt Rudolf Kazimír Hostislav Czernin je příslušník vinořské větve rodu Czerninů, lesník a zemědělec, majitel zámku Dymokury. V letech 1998 až 2002 a opět od roku 2014 zastupitel obce Dymokury na Nymbursku, od roku 2016 senátor za obvod č. 37 - Jičín, od roku 2017 místopředseda TOP 09.

Je to rok a půl co jsme spolu hovořili naposledy. Co se za tu dobu u vás změnilo?
Pořád se něco mění, hlavně se zád, že čas běží čím dál rychleji. Baví mě práce, kterou dělám, ale posledních 5,5 roku uběhlo hrozně rychle, takže mé volební období se pomalu chýlí ke konci a na podzim budeme mít volby. A přiznám se, že bych docela rád senátorský post obhájil, takže se už trošku i na volby připravuji.

Mám příbuzné i kamarády skoro na celém světě, takže je mi blízké téma našich krajanů v cizině. Vím, čím žijí naši občané v zahraničí.
Ing. Tomáš Czernin, senátor za volební obvod číslo 37 Jičín a Nymburk

Jaký byl váš pracovní rok 2021?
Bylo to poměrně zvláštní období, protože nás pořád sužuje pandemie a samozřejmě těch povinností je hodně. Nejraději trávím čas v mém volebním okrsku, to znamená, že jezdím za lidmi a bavím se s nimi o problémech, které je trápí. To ale bylo v posledním roce dost omezené, takže se nám život všem velmi změnil.

Čtěte také

Když si s lidmi na Jičínsku povídáte, co je nejvíc trápí v souvislosti s pandemií?
Hodně je to změnilo. Vzpomínám si, když jsme před rokem získali určité množství respirátorů a chtěl jsem je spravedlivě rozdělit, tak jsem vyhledával, kdo je nejvíce potřebuje. A zjistil jsem, že v nymburské části volebního okrsku, kde jsou dva velké domovy důchodců zřizované Středočeským krajem, že v té době už byli vybaveni ochrannými prostředky, ale právě na Jičínsku, kde je těch domovů důchodců více, a takových menších, kde jsou zřizovateli obce, scházely. A tehdy jsem si uvědomil, jak veliký rozdíl je v tom regionu. Na Nymbursku už si lidé mysleli, že je pandemie za námi, naopak čím víc jsem se posunoval na sever, tím víc jsem z toho byl sám překvapený. Vzpomínám si, jak mě zaskočilo v Mlázovicích, když mi pan starosta říkal: potkáváme se s lidmi jen na ulici, my tady máme hrozný strach, z 550 obyvatel obce 50 lidí umřelo. To byl opravdu šok.

Tomáš Czernin na nádražíčku v Dymokurech

Teď už je ta situace snad lepší?
Doufejme, protože to jsme si loni mysleli také. Ale já věřím, že je to nejhorší za námi.

Čtěte také

Vnímáme velké rozštěpení společnosti v souvislosti s pandemií. Například šibenice na demonstracích, a tak dále.
To asi trošku souvisí s tím, jak na podzim dopadly volby. Dopadly zkrátka úžasně, možná, že mnozí v to ani nedoufali. A zdálo se, že to půjde snadněji, ale nikdo nečekal, že dvě opoziční strany, respektive hlavně SPD, budou dělat takové problémy a v Poslanecké sněmovně se bude jednat tak dlouho. Byl jsem dost zklamaný, když ani Senátem neprošel pandemický zákon. Vůbec stav společnosti, kde se rozšířilo, že se jedná o nějaké omezování svobod, to mě dost překvapilo. Jsem opravdu znepokojen, že se společnost takovým způsobem radikalizuje a že se mezi lidmi ztrácí elementární slušnost.

Vy rád jezdíte na kole, viďte?
Na kole jezdím rád, ale občas říkám, že jsem takový zkrachovalý cyklista. Moc jsem toho loni nenajel a letos nevím, jestli bude čas.

Senátor Ing. Tomáš Czernin

Kromě pandemie se nyní hodně řeší i situace na Ukrajině. Nikoho asi nenechává chladným, když čte v novinách titulky, že je válka na spadnutí.
To je opravdu velmi vážná otázka, protože to, co se tam děje, bohužel není to nic nového. Rusko se takovým způsobem chovalo vždy. Nedávno jsme četl o historii staré asi 85 let, to byla sovětsko-finská válka a začátky byly úplně stejné. Bohužel Rusko se nezměnilo, prezident Putin se nechce smířit s tím, že přišel o země, kde měl dřív Sovětský svaz vliv nebo které ovládal. A nemíní uznat Ukrajince jako svobodný národ. A já se obávám, že se schyluje k nejhoršímu. Nechci nikoho strašit, ale ta situace je zvláštní. Jestliže probíhají tak velké manévry, mluví se o 160 tisících vojácích, a pak se říká: cvičení končí, vojáci odjíždějí, ale Ukrajinci provokují. Tak já nevím, proč by si vybrali k provokacím zrovna chvíli, kdy se u jejich hranic koncentruje obrovské množství vojska. Já se obávám, že to zkrátka k nějakému konfliktu směřuje.

Čtěte také

Vy jste v Senátu členem výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost. Takže se musíte touto situací zabývat.
Zabýváme se tím dost intenzivně. Jen doufám, že k velkému válečnému konfliktu nedojde. Ale Ukrajina je nezávislá, není členem Severoatlantické aliance, to znamená, že Rusové si jsou vědomi, že Ukrajincům nikdo vojensky nepomůže, takže si dovolují. Byl jsem na Ukrajině asi před čtyřmi lety a poznal jsem ty lidi. Jsou odhodlaní a ochotní bránit svoji vlast. Skoro se divím, že to prezidentu Putinovi stojí za to.

Pojďme k něčemu veselejšímu. Co vám udělalo v poslední době radost?
Radost mám samozřejmě z toho, že už se snad covidová situace zase napravuje a spějeme k nějakému normálnímu životu. Věřím, že už to bude lepší, že už zase budeme moci více cestovat. Radost mi udělaly podzimní volby, ale ta situace je komplikovaná. Mluvilo se o tom, že Poslanecká sněmovna bude pracovat intenzivněji, že my v Senátu budeme zákony dostávat častěji. Ovšem mnohahodinové obstrukce a podobně, to asi nikdo úplně nečekal. Takže mám obavu, jestli se to celé zase nezbrzdí.

Čtěte také

Radostné je, že už mám zase naplánované nějaké cesty za našimi krajany v zahraničí. Teď ve čtvrtek letím do Říma, protože tam česká škola bude slavit 10 let od svého založení, krajanský spolek 20 let, na to se moc těším. Je to téma, kterým dost žiji, protože mám příbuzné i kamarády skoro na celém světě. Tedy tohle téma je mi blízké a vím, čím žijí naši občané v zahraničí. Možná, že to mnoho lidí v tuzemsku nezajímá, ale je to určitě důležitá skupina, protože máme na 600 000 občanů v zahraničí. Jsou to lidé odvážní, většinou vzdělaní, něčeho dosáhli, šíří naše dobré jméno. Je mezi nimi množství studentů a lidí na cestách. Tím jsem se dostal k dalšímu aktuálnímu tématu, které teď míří do Poslanecké sněmovny, a to je senátní návrh na korespondenční volbu. Myslím si, že to našim lidem v zahraničí už dlouho dlužíme.

Celý rozhovor Jakuba Schmidta s Tomášem Czerninem, senátorem za TOP 09, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.