Šarmantní osobnost je člověk, který nic nepředstírá, umí se slušně chovat a chvílemi být i vtipný

20. listopad 2020

Anketa Českého rozhlasu Šarmantní osobnost roku patří k prestižním akcím Českého rozhlasu už čtyřiadvacet let. Za dobu své existence se vítězi staly takové osobnosti jako Marek Eben, Zdeněk Svěrák, Karel Gott, nebo loňský vítěz profesor Pavel Pafko.

Také v posledním ročníku byly mezi deseti finalisty, které v prvním kole hlasování navrhli posluchači Českého rozhlasu, osobnosti velkých jmen - Marta Kubišová, Jiří Suchý, Jiřina Bohdalová, Petr Kostka, Eva Hrušková, Karel Voříšek, Hana Zagorová, Tereza Kostková, Martin Šonka a Markéta Hrubešová.

Čtěte také

Letošní ročník byl v mnoha směrech výjimečný. Vzhledem ke koronavirové situace se nekonal dubnový galavečer, spojený s vyhlášením výsledků ankety, a posluchačům byla nabídnuta možnost hlasovat a vybírat z desítky šarmantních prostřednictvím emailů, sms zpráv a internetu až do konce října letošního roku.

V nejdelším hlasování v historii ankety se nakonec absolutním vítězem ankety stal divadelník, hudebník, textař, zpěvák, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník a divadelní režisér, spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a Semaforu Jiří Suchý, kterého jsme požádali o rozhovor.

Kdy jste se poprvé potkal s rozhlasem?
Jako posluchač jsem se ponejprv setkal s rozhlasem v roce 1937, kdy jsme si pořídili sluchátka a krystalku. Opravdové rádio jsme získali za války od jedné staré paní, která už téměř neslyšela, a tak ho s námi vyměnila za uhlí. Za války to tak chodilo. Jako interpret jsem se ocitl na rozhlasových vlnách v roce 1958, kdy jsem se podílel několika písničkami na hře pro děti.

Rozhlas je nejlepší společník na cestu autem. Už samotný fakt, že netuším, čím mě překvapí, je mi sympatický.
Jiří Suchý

Co pro vás znamená rozhlas v současné době?
Protože jsem známý workoholik, mnoho času na poslech rozhlasu mi nezbývá. Samozřejmě, že si občas zapnu rádio, ale skutečnou závislost na něm mám, jakmile si sednu za volant. Rozhlas je na cestu ten nejlepší společník. Už fakt, že netuším, čím mě překvapí, je mi sympatický. Naposledy mě překvapil, když jsem jel z divadla ze zkoušky, zapnul jsem rádio a z něj se linul můj hlas. Zpíval jsem jednu zapomenutou písničku, o které jsem už ani nevěděl, že jsem ji kdysi skládal.

© Jiří Šlitr – Jiří Suchý, soukromá sbírka

Jiří Suchý

(* 1. října 1931 Plzeň) je český divadelník, hudebník, textař, zpěvák, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér a sběratel. Spoluzakladatel Divadla Na zábradlí a Semaforu, bratr Ondřeje Suchého. Spolupracoval s Miroslavem Horníčkem, Ivanem Vyskočilem, později vytvořil autorskou dvojici s Jiřím Šlitrem. Po Šlitrově smrti se jeho hudebním spolupracovníkem stal Ferdinand Havlík a od roku 1975 je jeho hlavní divadelní partnerkou Jitka Molavcová.

Co vás v poslední době nejvíc zaměstnává?
Já plně dodržuji karanténu a pracuji doma. A vymysleli jsme si takový celovečerní film, který točíme tak trochu na koleně, i když máme celkem profesionální vybavení, a to dokument o vojně.

Jiří Suchý zvítězil v anketě Šarmantní osobností roku 2019

Proč právě o vojně?
Víte, já jsem byl válečné dítě, jako kluk jsem si hrál s vojáčky jako každé dítě, zažil jsem mobilizaci, pak přišly různé armády, německá, Rudá armáda, americká, potom jsem se chodil dívat na transporty, které odjížděly s vojáky wehrmachtu na východ. Pak jsem šel sám na vojnu, která je dokonce teď zaznamenána na filmu. A tohle všechno se mi nějak nakupilo.

Když se někdo ptá, jak můžu být pacifista a sbírat přilby, tak odpovídám, z přileb se nestřílí, ty chrání lidské životy.
Jiří Suchý

Taky jsem si říkal, že ode mě film o vojně nikdo nečeká, protože jsem díky songům jako je Tulipán, nebo filmu Kdyby tisíc klarinetů dostal punc pacifisty. Ale já například sbírám přilby, mám jich sto dvacet. A když to někdo ví, tak mi říká, jak můžete být pacifista a sbírat přilby. Já na to odpovídám, víte, z přileb se nestřílí, ty chrání lidské životy.

Čtěte také

V jaké fázi je Váš film o vojně a kdy ho uvidíme?
Teď jsem asi v polovině. Nejdřív ho uvedeme v divadle, na takových zvláštních večerech, potom ho nabídneme i televizi a tak snad ho budete moci shlédnout i vy.

Co dalšího vás do konce roku čeká?
Připravuji dvě CD pro Jitku Molavcovou, budou to písničky s humorem, my odborníci tomu říkáme comedy song. A potom ještě jedno CD „Jitka Molavcová a džez.“ Ona poslední dobou velmi inklinuje k džezu, tak jsem si řekl, že ji s tím budu muset „helfnout“.

Stal jste se vítězem 24. ročníku ankety Šarmantní osobnost. Jak si takovou osobnost představujete vy?
Já si pod sloganem Šarmantní osobnost představuji sebe (smích). Člověk, který žije svůj život, nic nepředstírá, umí se poměrně slušně chovat ve společnosti a dovede být, když na to přijde, i chvílemi vtipný.

Co mi dělá radost? Že ještě nemusím jít do důchodu. Vy to nevíte, ale mě ta má práce děsně baví.
Jiří Suchý

Kdy jste se potkal s šarmantní osobností?
Já mám takové životní štěstí, že se setkávám se samými fajn lidmi. Ale kdyby to bylo v minulosti, tak řeknu, že pro mě byl šarmantní gentleman Jan Werich, protože to bylo štěstí se s ním sejít.

Jiří Suchý

Co pro vás znamená přízeň posluchačů a co Vám dělá v poslední době radost?
Takže to máme dvě otázky, které se tváří jako jedna. Nuže přízeň posluchačů a diváků pro mě znamená pokyn, abych ještě nešel do důchodu. A co mi dělá radost? Že ještě nemusím jít do důchodu. Vy to nevíte, ale mě ta má práce děsně baví.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.